Nekonečný příběh recyklace platí pro plechovky i textil. Odkud a kam materiály putují?

31. červenec 2020

Ve třídění patří Češi mezi nejaktivnější národy. Statistiky přičítají každému z nás ročně přes 50 kilo vytříděných odpadků. Co se s materiály z barevných popelnic dál děje?

Nekonečný příběh plechovky

Skokově se Češi v poslední době zlepšili hlavně ve třídění kovových obalů. „Vloni jsme zaznamenali rekordní číslo, které bylo téměř dvojnásobné než to v předchozím roce,“ říká Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb.

Recyklační linka

V roce 2019 vytřídil každý obyvatel Česka v průměru 14 kilogramů kovů a recyklace kovových obalů dosáhla 57 procent.

Vyhozené kovové obaly se v třídírně dělí na železné a neželezné, vysvětluje vedoucí třídicích center Lukáš Janda. „Železné kovy jsou většinou potravinové konzervy a neželezné kovy, zejména hliník, jsou nápojové plechovky.“ 

Výhodou kovových obalů je téměř nekonečná recyklovatelnost. Na lince se ručně vyberou nečistoty, kovový odpad je rozdělen podle materiálu, zcela zbaven nečistot a slisován. Pak putuje k odběratelům. „Z plechovky může být zase plechovka,“ shrnuje Mana.

Desítky milionů tun ročně

Lidé po celém světě každoročně nakoupí bezmála 60 milionů tun oblečení. Globální statistiky přitom říkají, že pouhé jedno procento se zrecykluje na oblečení nové. Osud toho ostatního končí často ve spalovnách, popřípadě drtících strojích – nejčastěji v Africe nebo Asii.

Recyklace textilu je obtížná zejména pro kombinování různých druhů materiálu. Třídí se proto stále hlavně ručně. Přebírání oblečení podle materiálů je přitom pracné a vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu, vysvětluje Lenka Harcubová z ekologicko-charitativní firmy.

V Pardubicích brzy přibydou kontejnery na staré oblečení

Podle Vladimíra Kočího, děkana Fakulty technologie ochrany prostředí při Vysoké školy chemicko-technologická, bychom se proto už při nákupu oblečení měli zamyslet nad tím, jestli ho opravdu potřebujeme: „Dříve bylo ostatně běžné, že se oblečení přešívalo. To je dnes jaksi pod úroveň běžného člověka a je to vlastně škoda.“

Textilní vlákno z plastových lahví

V České republice funguje jediná společnost, která se zabývá výrobou polyesterového vlákna z plastových lahví. V jihočeském Silonu se vyrábí hlavně textilní materiály pro automobilový průmysl, ale také hygienické a filtrační textilie.

Textilní vlákno z plastových lahví

„Polyester se začal vyrábět jako náhrada ovčí vlny,“ vysvětluje manažerka Jana Kadlecová. Finální produkt – dloužené vlákno z drcených PET lahví – je právě ovčímu rounu před zpracováním velmi podobný.

Plasty firma odebírá od polského dodavatele, odkud se do České republiky ke zpracování přiváží i plastový odpad z moře.

Baterie? Občas to někde práskne

Také použitých baterií odevzdali vloni Češi rekordní počet – celkem 1 700 tun. Přesto se zpět do oběhu stále vrací méně než polovina z prodaných kusů. Recyklace baterií probíhá v České republice například na Kladně.

Na samotný proces se musí pozorně dohlížet, vysvětluje místní mechanik: „Když to někde práskne, tak musíme být ostražitější a zjišťujeme, odkud to je. Některé baterky jsou nafouklé a částečně nabité. Pak hrozí, že by to mohlo vzplanout. Tady se to stane málokdy, ale když se jich potom shromáždí víc na jedno místo, musí být člověk ostražitý. Na podivný zvuk musíme reagovat okamžitě.“

Největší množství vytříděných článků tvoří alkalické baterie, které obsahují železo nebo ocel, zinek a mangan. Většina typů baterií se k dalšímu zpracování vyváží mimo republiku, hlavně do Německa.

Recyklace skla se neobejde bez ruční práce

Mezi nejlépe recyklovatelné materiály patří sklo. O vytříděné střepy je velký zájem ve sklárnách a specializovaná třídicí pracoviště umí dnes sklářům dodat střepy zcela bez nečistot a rozdělené podle barev.

Vytříděné bílé sklo

Jde ale náročnou a velice prašnou práci, která se stále neobejde bez ručního třídění. „Na páse se musí odstranit různé igelity, papír, porcelán, kamení…“ vysvětluje Petr Kmošek z třídírny skla v Novém Sedle.

Z pásu sklo putuje do drtiče a následně projde procesem odstraňování folií, etiket a jiných nečistot. Další zastávkou je sušička, ze které vychází vyleštěné a čisté střepy, a nakonec svou roli sehraje i speciální optická technologie, která má za úkol objevit to, co se v celém třídicím procesu nepodařilo zachytit.

autoři: Eva Kézrová , Martina Rasch , Štěpán Sedláček , Martin Srb , marz
Spustit audio

Související