Editace DNA umožní vznik nové genetické aristokracie. Rodiče mohou chtít dokonalé děti, varuje Vácha

15. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy „Rasismus nemůžete obhajovat biologicky,“ říká v pořadu Leonardo Plus molekulární přírodovědec a teolog Marek Vácha.
0:00
/
0:00

Co je to editace DNA a jaká především etická rizika tato technologie přináší? Hostem Leonarda Plus je přírodovědec, bioetik a teolog Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Editaci DNA pomocí systému CRISPR-Cas9 považuji za největší bioetický problém současné planety,“ uvádí bioetik.

Ostatně, Vácha není sám, kdo považuje tuto technologii jako hrozbu. „V roce 2015 komise pracující pro americkou CIA identifikovala pro Senát šest největších hrozeb pro USA. Kromě jaderných programů Číny, KLDR, Íránu a podobných bezpečnostních problémů se na seznamu vyskytla také editace DNA.“

Pokud platí, že obsah mé DNA je ona kuchařka, ze které se tvoří Marek Vácha, tak pak jako byste měli červenou tužku cenzora, který může škrtat, vystřihovat, vlepovat jiné texty. Dnes už máme prase, které má v sobě 62 takových změn a krásně funguje... Jaký by asi byl Marek Vácha se stejným počtem změn?
Marek Vácha

Dvě čínská děvčata narozená z experimentu Che Ťien-kchueje v roce 2018 měla upravený genom ještě před narozením, v embryonální fázi, takže všechny změny, které vědec v jejich DNA udělal, se přenesou na další generace.

Čtěte také

„Myslím, že to udělal proto, aby byl první, aby byl slavný, což se i stalo... Filozoficky je to velmi zajímavé, protože hmota začala vlastně proměňovat sebe samu. A jedna těžká váha v oboru genetiky Goerge Church dodává: kdyby rodiče chtěli mít dítě s modrýma očima, tak proč vlastně ne?“

Vácha cituje také bioetika Arthura Kaplana. „My tu nikdo nejsme dokonalý, ale proč nebýt? Proti tomu stojí argument rodičů, že sami dokonalí nejsou, děti nejsou také dokonalé a jsou s tím ok.“

Biolog připomíná existenci Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. „Jde o nejdůležitější text současné Evropské unie, který vznikl v roce 1997. Byl sice kompromisní už v den svého vzniku, ale dává aspoň určitý etický rámec EU. Podepsalo ho 29 států ze 34, Česká republika v roce 1998.“

Článek 13 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně hovoří o genetických úpravách tak, že je povoluje z důvodů diagnostických, preventivních nebo léčebných a jen tehdy, když nebude změněna DNA žádného z potomků. Takže v mých tělních buňkách měňte DNA, jak chcete..., ale veškeré změny musí umřít se mnou.
Marek Vácha

To, co se stalo v roce 2018 v Číně, tabu prolomilo. „Je velká otázka, co bude dál. V březnu 2019 se v časopise Nature objevil emocionální článek podepsaný obrovskou spoustou vědců zvučných jmen... Je to apel na všechny vlády světa v tom, aby bylo na podobné zásahy uvedeno moratorium na nejbližších 5 let.“

Čtěte také

„Technologie CRISPR-Cas9 jako taková je naprosto fascinující, vyřeší spoustu nemocí... Myslím,že to je největší objev molekulární genetiky od objevení struktury DNA v roce 1953,“ soudí bioetik.

Problém je, že tyto technologie umožňují měnit lidské embryo, ještě než dojde k diferenciaci na tělní a pohlavní buňky. „Takže veškeré zásahy do DNA si člověk ponese celý život a předá je potomkům.“

„A když máme prase se 62 provedenými zásahy v DNA, vědce hned napadne udělat totéž i u člověka. Je otázka, jak se s tím lidé popasují.“

Badatelé například uvažují, že by mohli udělat člověka menšího, aby nespotřebovával tolik zdrojů. „Můžeme také změnit metabolismus, abychom mohli lépe osidlovat cizí planety, nebo změnit lidský mozek, aby byl ještě brilantnější.“

Vědci se obávají vzniku nové aristokracie, nových druhů lidí. Když vydáme tolik peněz, aby ta naše Maruška byla chytřejší, měla lepší paměť, modré oči a světlé vlasy, tak bychom jistě nechtěli, aby začala chodit s nějakým divokým Jeníkem... Tedy ekonomické rozdíly přetavíme do biologických a podobně.
Marek Vácha

Takový postup kritici nazývají nejvyšší formou eugeniky. „Zneužití dětí, kdy jim rodiče dopředu budou určovat, jací budou a jaký bude jejich osud. Takže dítě bude třeba nuceno stát se intelektuálem, protože rodiče do něho investovali, aby mělo lepší paměť.“

„Dříve rodiče jen žádali, aby dítě bylo zdravé. Dnes už může pomalu přicházet doba, kdy rodiče budou chtít, aby bylo takové a takové. Takže rodiče už nemají naději, že se narodí dítě, ale mají už plán,“ upozorňuje Marek Vácha.

Poslechněte si celé Leonardo Plus!

Spustit audio

Související