Pod kůží jsme všichni Afričani. Světlá pleť je poměrně nedávná mutace, říká biolog a teolog Vácha

„Rasismus nemůžete obhajovat biologicky,“ říká v pořadu Leonardo Plus molekulární přírodovědec a teolog Marek Vácha.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy „Rasismus nemůžete obhajovat biologicky,“ říká v pořadu Leonardo Plus molekulární přírodovědec a teolog Marek Vácha.

Kdo je člověk? Jak nám rozluštění genomu pomohlo odpovědět na tuto otázku? A je obraz člověka díky vědě zřetelnější, nebo se jen víc zkomplikoval?

„Přečtení genomu člověka přineslo několik velmi dobrých zpráv. Jedna z nich je ta, že rasismus nemůžete obhajovat biologicky,“ říká v pořadu Leonardo Plus molekulární přírodovědec a teolog Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Představa tzv. mulitregionálního modelu spočívala v tom, že kdysi dávno Homo erectus vycestoval z Afriky a různé populace po světě dlouhá období vyrůstala izolovaně. „Takže se může mluvit o jiném druhu člověka, což otvírá dveře pro rasismus.“

Ale přečtení genomu podpořilo hypotézu tzv. pramáti Evy. „Dnes je všeobecný konsenzus, že všichni lidé na planetě pocházejí z poměrně malé populace, která z Afriky vycestovala asi před 150 tisíci lety a osídlila celý svět... Takže všech 7 miliard lidí jsme vlastně bratranci a sestřenice.“

Ukazuje se, že barva kůže je poměrně nedávná mutace a Veverčák s Kopčemem byli pravděpodobně černoši... A naše pramáti Eva byla černoška se vším všudy... Takže pod naší kůží, ať je jakékoliv barvy, jsme v podstatě všichni Afričani, a také těla vypadají úplně stejně... Rasismus je tak biologicky neobhajitelný.
Marek Vácha

S vývojem technologie se sekvenování genomů neuvěřitelně zlevnilo. „Začaly se sekvenovat genomy kdečeho... Cíl dnes není menší než sekvenovat genomy všech druhů organismů na Zemi plus těch vymřelých... Ale zároveň zmapovat genomy různých populací, což vám dá obrovský vhled do osidlování světa.“

Některé výzkumy na poli zkoumání genomu by ale Vácha v tuto chvíli nedoporučoval. „V rukou nezodpovědného politika se výsledky dají zneužít: každý stát má různá etnika a bylo by nešťastné takto populace porovnávat.“

„Protože je jasné, že etnické rozdíly, byť malé, přeci jen mezi jednotlivými etniky budou. Novodobý rasismus by pak mohl být zase na světě, paradoxně.“

Další dobrou zprávu, kterou sekvenování genomu člověka přineslo, je zjištění, že neexistuje žádný „zlatý standard" člověka. Prostě různé populace mají různé varianty genomu a nemůžeme říci, která je lepší nebo horší. Není tedy žádný ideální člověk podle platónské představy.
Marek Vácha

I přes vrozenou genovou výbavu člověk zůstává osobou, která je zodpovědná za své jednání. „Máme svůj osud... Ani já jsem si nevybral své rodiče a to, kde jsem se narodil.. A s tím musím pracovat. Můžu se do konce života litovat, nebo můžu něco dělat, protože od určité chvíle na vnuceném osudu stavím osud volený.“

„Takže si sám určují, jaké knihy budu číst, školu, na kterou půjdu, filmy, na které se budu dívat a přátele, které si zvolím. Najednou na tom, s čím nic nemůžu udělat, tedy mém mládí, postavím docela zajímavou budovu.“

To je prý velmi dobrá zpráva pro každého člověka. „Byli jsme sem vrženi do tohoto světa, přistáli jsme tu jak astronauti a bylo by škoda to oplakávat, ale je třeba s tím něco rozumného udělat. A tenhle potenciál máme všichni.“

„Německý filozof Herder říká, že člověk je propuštěnec přírody, Max Scheller zase, že člověk je vyvázán ze svého okolí... Kant zase říká, že příroda je naše macecha. Všichni tito pánové tím myslí, že sice pocházíme ze zvířecích předků..., ale najednou jsme o sobě začali na rozdíl od zvířat přemýšlet,“ říká o jedinečném místě člověka ve světě Marek Vácha.

Spustit audio
autoři: Eva Hůlková, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související