Zákon je nutný, zatím má policie bianko šek k odebrání DNA komukoliv, varuje forenzní genetik

„Vím, že zákon platí v mnoha zemích Evropské unie, ale je třeba říct, že analýza DNA je jen jednou z kriminalistických metod a žádná jiná metoda vlastní zákon nemá,“ namítl v pořadu Pro a proti poslanec KSČM, místopředseda bezpečnostního výboru a bývalý kriminalista Zdeněk Ondráček.

„Jde nám o to ztotožnit stopu se srovnávacím vzorkem konkrétní osoby. Pokud by někdo chtěl zjišťovat nějaké další znaky, tak to může učinit i jiným způsobem,“ upřesňuje Ondráček, k čemu profil DNA policii slouží.

„Ke zneužití údajů z databáze profilů DNA může samozřejmě dojít, stejně tak ale může být podstrčena například daktyloskopická stopa,“ upozorňuje politik.

Osoba se fotografuje, odebírají se otisky prstů a biologický materiál je až třetí. Z fotky mnohem snadněji a levněji určím jak etnikum, tak barvu očí a jiné tělesné znaky osoby. Proč se tedy nevyžaduje vyšší právní ochrana u fotografií? Zdeněk Ondráček

Ten také připomíná, že pokud někdo odsoudí osobu jen na základě shody DNA, tak je to špatně provedeno. „Důkazní hodnota takového rozsudku je minimální, protože DNA je pouze jedním z důkazů, a nemůže být jediným.“

„Pokud mám osobu ztotožněnou, tak přes jiné databáze, které má policie k dispozici, příbuzenství zjistím na pár kliků, a nemusím dělat složité zkoumání profilu DNA.“

Návrh zákona, který problematiku řeší, přišel před dvěma roky. „A nebyl dobře zpracován, proto nedošlo na jeho projednávání. Poté byl předložen návrh z dílny ministerstva vnitra, který byl ucelenější, ovšem z časových důvodů neměl ve Sněmovně takovou prioritu, aby byl projednán.“

„Nebráníme se tomu, aby po rozhodnutí Ústavního soudu byl tento materiál oprášen, znovu předložen do výboru Sněmovny a popřípadě přijat,“ konstatuje Ondráček.

Forenzní genetik Daniel Vaněk je přesvědčen, že „na čase“ mít zákonnou úpravu získávání a nakládání s DNA bylo už v prosinci 2001, když se databáze objevila v prvních policejních počítačích a v Kriminalistickém ústavu.

„Ve chvíli, kdy je databáze tvořena bez zákonného podkladu a jen policie rozhoduje o tom, komu a na jak dlouhou uchová vzorek, je to naprosto špatně. Judikatura, která je v zahraničí, nám ukazuje, že právě rizika zneužití tady jsou.“

Ze vzorků DNA získáme mnohem víc informací než z fotografie. Zjistíte informace o DNA rodičů, bratranců, dětí, tedy celého širokého příbuzenstva. Takže mít 200 tisíc nepříbuzných osob v databázi vlastně geneticky pokrývá pětinu republiky. Daniel Vaněk

Vaněk vysvětluje, že jako jeden ze zakladatelů forenzní genetiky, „dotáhl“ software na policejní DNA databázi. „A proto vím, jak účinný nástroj to je. Databáze umožňuje jednoduchým stiskem tlačítka získat neztotožněné stopy z místa činu, které tam mohli nechat vaši příbuzní.“

„Takže tím, že je v databázi bez jakéhokoli zákonného opodstatnění váš vzorek, můžete zapříčinit trestní stíhání těchto dalších osob.“

Problematické je podle Vaňka i vkládání příliš mnoha profilů do databáze. „Tím vám roste riziko, že budete mít falešné shody. Proto je to potřeba vybalancovat, a už v 90. letech, kdy jsem jezdil do pracovní skupiny Interpolu, byl jedním z hlavních požadavků to, aby byla legislativa.“

I judikatura Ústavního soudu prý říká, že abychom zasáhli do práv na soukromí jednotlivce, tak je potřeba imperativně zákon. „Nelze, aby to bylo možné jen pokyny policejního prezidenta.“

„Aby byl dán nějaký bianko šek k odebírání DNA vzorků všem osobám, to je opravdu jak na Blízkém východě,“ shrnuje Daniel Vaněk.