Člověk není číslo v tabulce, vadí na důchodové reformě Juchelkovi. „Trh práce se mění,“ míní Jurečka
Poslanci by se tento týden měli vrátit k závěrečnému schvalování důchodové reformy. Vláda si od ní slibuje udržitelnost důchodového systému, a to mimo jiné postupným zvyšováním hraničního věku na 67 let. „Je to pouze parametrická změna v prvním pilíři,“ říká pro Český rozhlas Plus poslanec Aleš Juchelka z hnutí ANO. „Děláme změny v průběžném systému tak, aby byl schopen garantovat důchody dobré a důstojné,“ brání se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pane ministře, jak byste vaši důchodovou reformu hájil před opozicí, která tvrdí, že o žádnou reformu vůbec nejde?
Jurečka (KDU-ČSL): Nehodlám se vůbec přijít o význam slova reforma. Pro mě je klíčové to, že děláme změny v průběžném systému tak, aby byl schopen garantovat důchody dobré a důstojné jak současným důchodcům, tak i jejich dětem a vnoučatům.
Změny, které přinášíme, které jsou teď projednávány, k tomu vedou. Přináší to i řadu nových inovativních postupů z pohledu důrazu na podporu rodičů, ocenění péče. Reforma má i prosociální, prosolidární prvky.
Čtěte také
Pane poslanče, proč vaše opoziční hnutí ANO tolik bazíruje na tom, jestli se jedná, nebo nejedná o reformu? Není důležité, že přicházejí změny v důchodovém systému?
Juchelka (ANO): Reforma by měla postihnout i příjmovou stránku důchodového rozpočtu. A bohužel to tyto parametry neřeší. Pouze řeší ve třech vlnách první pilíř, to znamená pilíř, který je páteřní pro jakýkoliv důchodový systém v Evropě.
První pilíř je na příjmové i výdajové stránce dán tím, kolik lidé platí na sociálním pojištění a kolik máme na druhé straně důchodců. Zaměřili jsme se na toto a úplně jsme zapomněli na další dva.
Takže za mě to je pouze parametrická změna v prvním pilíři. Bohužel se tady nepřeme ani o sedm opatření, které pan ministr předkládá. Tam jsou hlavní parametrické změny například u věku odchodu do důchodu, u počtu nových důchodů a tak dále.
Dobré zdraví
Odchod do důchodu v 67 letech je míň, než jste zvažovali původně. Máte přesto jistotu, že se tohoto věku většina lidí dožije v dobrém zdraví tak, aby mohla ještě naplno v 66 letech pracovat?
Jurečka: Musíme se na to dívat optikou toho, jak se proměňuje celý trh práce. To, čím procházeli v pracovních podmínkách naši dědové nebo naši rodiče – a teď mluvím jako čtyřicátník – se výrazně proměňuje, a to v náročnosti dané konkrétní profese v čase. A proměňuje se to k lepšímu.
Technologie a stroje jsou ohleduplnější ke zdraví člověka, jsou tišší, mají méně vibrací... Výrazně se to posunuje.
Navíc se bavíme o hranici věku odchodu do důchodu za 20 až 30 let. To je potřeba si vždycky uvědomit: nebavíme se o tom, co vidíme tady a teď.
Čtěte také
A pak je tady ještě ten argument, který jsem připomínal. Před třiceti lety už bylo padesát procent lidí do dvaceti let věku na trhu práce a pracovali. Dneska je to šest procent.
To znamená, že člověk přichází na pracovní trh výrazně později, zhruba o čtyři roky. S tím musíme také umět kalkulovat. A znovu říkám, bavíme se tady o roku 2056.
Nejsou toto logické argumenty?
Juchelka: Nevíme, co bude v roce 2056. Mě tato argumentace velmi překvapuje, poněvadž nevíme, jak bude vypadat například trh práce v roce 2056.
Jakým způsobem by to podle vás vláda měla zohlednit, pane poslanče?
Juchelka: Měla by přistupovat k člověku jako k entitě, ne jako k číslu v excelovské tabulce. Protože neustále slyšíme od pana ministra i od jiných vládních poslanců slova jako rozpočet, náklady, vyrovnaný, že to musí být udržitelné a tak dále. Ale upínáme se k roku 2056.
Zatím v tuto chvíli měníme parametry pro současné seniory, a ne že ne. Tady to jde jednoduše do protimluvu i s tím, co prohlašovala vláda ve svém programovém prohlášení – že bude dělat důchodovou reformu pro ty, kteří mají pod 50 let. A to se v tuto chvíli neděje.
A taktéž se musíme podívat na člověka z hlediska zdraví. Protože když bude člověk nemocný a nebude moci do 67 let pracovat, tak ho budeme mít buď na invalidním důchodu, což je taktéž zátěž z průběžného důchodového systému, anebo na sociálních dávkách, třeba na příspěvku na bydlení.
Zaobírá se reforma v dostatečné míře všemi pilíři důchodového systému? Drží se opozice i vládní strany svých předchozích plánů? A jak se reforma postará o lidi z náročných profesí s nárokem na dřívější důchod? Poslechněte si celý pořad Pro a Proti, moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Maláčová: Vládní důchodová reforma nic neušetří, většina lidí nad 65 let nemůže pracovat
„Bude to stejně drahé, jen to zaplatíme z jiných systémů: z dávek, nemocenského pojištění nebo invalidních důchodů,“ uvádí exministryně, která vládě nabízí tři alternativy.
-
Nynější důchodová reforma je maximum možného. Vhodnou chvíli jsme promarnili, míní ekonomka Matesová
Co brání důchodové reformě? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonomka Jana Matesová.
-
Sociálně neudržitelný systém, kritizuje důchodovou reformu Špidla. Nutné řešení, oponuje Nerudová
Zajistí Jurečkova reforma důstojné stáří, nebo odsoudí budoucí důchodce k živoření? „Je to nutné řešení, aby mladá generace měla nějaký důchod,“ říká ekonomka Nerudová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka