Důchodová reforma stojí na mylném předpokladu, že je třeba zdanit jen práci, říká Maláčová. Systém je neudržitelný, míní Janský

Janský podotýká, že systém důchodového pojištění je deficitní už nyní. Loni skončil ve schodku více než 70 miliard korun.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Nekonečný penzijní seriál ukazuje omezenost české politiky

„Do budoucna budou deficity výrazně vyšší. Když se podíváme na podíl lidí mladších 65 na osobu starší 65 let, v roce 2000 to bylo pět, v roce 2020 to bylo 3,5 a v roce 2050 budou dva ekonomicky aktivní lidé na jednoho člověka v penzi,“ konstatuje ekonom.

Maláčová souhlasí s tím, že je potřeba stárnutí populace řešit. To, že se zvyšuje délka dožití, ale podle ní neznamená, že se zvyšuje délka dožití ve zdraví. „To znamená, že nás dokáže medicína udržet déle naživu, což je dobrá zpráva, ale neznamená to, že jsme schopni celou dobu pracovat,“ naznačuje.

Čtěte také

Radko Kubičko: Důchodová reforma jen do času

Argumentovat tím, kolik lidí vydělává na kolik důchodců, je podle exministryně v 21. století mylné a zastaralé. Reforma podle ní stojí na mylném předpokladu, že je potřeba zdanit jenom práci. Dofinancování důchodového systému by podle ní mělo být z jiných zdrojů.

„Celá západní Evropa už před desítkami let šla cestou, že důchodový systém, který je postaven na sociálním pojištění, což je zdanění práce, dofinancovala, vypodložila jiným zdaněním. Zejména zdaněním kapitálu a technologií, což jsou další výrobní faktory. Skutečně je tu prostor na zdanění velkého byznysu nebo velkých majetků. Vláda ve všech návrzích kompletně vynechala daňové otázky. A to je v tuto chvíli největší problém,“ zdůrazňuje poradkyně Českomoravské komory odborových svazů.

Další příjmy do systému

Podle Janského vláda v reformě sice zdůrazňuje výdajovou stranu, navyšuje ale i příjmy důchodového systému.

Čtěte také

Petr Holub: Penze – boj o reformu, která ještě není

„Již schválené změny navyšují příjmy. Není to tak výrazné jako zvyšování věku odchodu do penze a snižování budoucích důchodů, ale zvýší se sociální pojištění pro všechny osoby samostatně výdělečně činné, podobně došlo ke změnám dohod o provedení práce. A pokud další vláda bude chtít důchodovou reformu upravit podle sebe, může například více zatlačit na příjmové straně. I když sociální pojištění je už nyní velmi vysoké,“ soudí.

Vláda podle ekonoma výrazně pokročila v dalších příjmech do důchodového systému. Například zdaněním velkých firem.

„Česko spolu s více než stovkou zemí v roce 2021 schválilo globální minimální daň 15 procent na velké nadnárodní korporace. V prosinci 2022 při předsednictví EU vláda domluvila kompromis s Maďarskem a dalšími zeměmi, že se toto stane povinné v rámci Unie. Od letoška tak platí, že pro velké nadnárodní korporace v Česku už nebude tak jednoduché převádět zisky do daňových rájů. Vláda také zvýšila daň z příjmů právnických osob o dvě procenta. Takže to je jasné zvyšování daní firem od této středopravé vlády,“ konstatuje člen Národní ekonomické rady vlády.

Čtěte také

Maláčová: Vládní důchodová reforma nic neušetří, většina lidí nad 65 let nemůže pracovat

Podle Maláčové snahu vlády ale nejlépe ilustruje daň z mimořádných zisků bank, windfall tax. „Kdy si ministerstvo financí naplánuje nějakou daň a pak vybere o 60 miliard méně. Protože nikdo jiný kromě polostátního ČEZu téměř nepřispěl,“ upozorňuje.

„Co se týká navýšení sazby korporátní daně o dvě procenta v konsolidačním balíčku, všichni víme, že pokud se neudělá něco se základem, žádné navyšování sazby nemá cenu. Jde jen o optickou změnu. Dopadne to jen na malé a střední firmy, a ne na velké nadnárodní podniky, kde je největší problém s daňovými příjmy,“ říká exministryně Jana Maláčová.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.