Lukáš Jelínek: Nekonečný penzijní seriál ukazuje omezenost české politiky
Práce kvapná bývá málo platná. V politice to platí dvojnásob. Tím spíš zaráží, jak lehkomyslně se naši volení zástupci staví k budoucnosti důchodů. O jejich reformě se už debatuje dobrých dvacet let, ale nikdo dosud nezpracoval paragrafové znění, které by mělo hlavu, patu a šanci přežít příští volby.
To platí i o návrhu, který salámovou metodou přichystali na Jurečkově ministerstvu práce a sociálních věcí a který čeká dlouhé parlamentní grilování.
Čtěte také
Normální by bylo nejprve sezvat ekonomy, demografy i sociology, nezávislé i spolupracující s politickými stranami, a hledat expertní konsensus. Na něj měla navázat debata se sociálními partnery v tripartitě a se sněmovní opozicí.
Materiál, který by z ní vzešel, by pak mohl obstát i v konečném hlasování. Místo toho se opět kutilo kdesi v přítmí a kdokoli mimo vládu byl postaven před hotovou věc. Pokus prezidenta Petra Pavla odmoderovat vládně-opoziční diskusi pět minut po dvanácté nevyšel a byl završen malichernými spory o to, co kdo na hradní schůzce řekl a co bylo oficiálně zapsáno.
Debatovat o pozměňovacích návrzích se jistě bude i ve Sněmovně, půjde už ale jen o ladění detailů. Žádný zásadnější konsensus nečekejme proto, že poslanci dostali penzijní oříšek na stoly neprozíravě na počátku volební sezóny, v níž si bude opozice dvojnásob dávat pozor, aby vládě něčím nenahrála.
Proměna pracovního trhu
Stavět hnutí ANO na pranýř, poněvadž říká Jurečkově reformě „ne“, není fér. Nesouhlasit s něčím, na čem se nepodílela, je právem každé opozice. Za co si ale Andrej Babiš zaslouží tvrdou kritiku, je jeho přístup k penzím v době, kdy byl premiérem.
Čtěte také
Tehdy poměrně reprezentativní Komise pro spravedlivé důchody vedená profesorkou Nerudovou připravila návrh, který hodil pod stůl, jelikož mu připadal příliš finančně náročný. A sám nic lepšího nenachystal.
To Fialova vláda se aspoň o něco snaží. Je ale limitovaná ideologií štíhlého státu. Rovnice, kterou nám předkládá, říká, že penzijní účet skomírá. Musíme proto opouštět pracovní proces později či se smířit s nižšími důchody. Anebo obojí dohromady, ostatně takto dnešní reforma vyznívá.
O třetí cestě nechtějí Petr Fiala s Marianem Jurečkou a Andrejem Babišem ani slyšet. Spočívala by ve vydávání většího dílu HDP na důchody, jak je zvykem v západních zemích. Fakticky by to znamenalo napumpovat příjmovou část rozpočtu vyššími daněmi. V odporu proti nim se shodne klasická pravice i hnutí založené předním českým podnikatelem.
Čtěte také
Většinou se má za to, že nechtějí dráždit voliče. Jenže z nedávného průzkumu vyšlo, že například sektorovým daním fandí zhruba tři čtvrtiny respondentů. Není to nakonec tak, že se politici chtějí vyhnout střetu s byznysovou sférou, tedy i se svými sponzory?
Penzijní reformu by přitom neměla provázet jen reforma daní, ale i proměna pracovního trhu. Ten obestírají otazníky. Z vládních propočtů vyplývá, že generace narozená po roce 2000 bude muset pracovat až do 70 let, kdy přitom většina lidí již bojuje s nebagatelními zdravotními problémy.
Zároveň však ministr Jurečka oznamuje, že v příštích letech zanikne na 300 tisíc pracovních pozic kvůli robotizaci a zhruba milionu se změní pracovní náplň. Podle mnohých je to ještě optimistický odhad. Na jedné straně tak bude stále méně práce, na straně druhé v ní ale budeme muset zůstat déle.
O tom všem měli politici už léta mluvit mezi sebou i s veřejností. Místo toho přichází koalice s parametrickými úpravami, které navíc bude muset zablokovaným parlamentem proválcovat vlastními hlasy. Namlouvat si, že v případě volební výhry Babišovo hnutí s ohledem na stav ekonomiky část změn zachová, je jen slabá útěcha po špatně odvedené práci.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
