Jan Fingerland: Co znamená, že Jemenci bojují na Ukrajině
Ta zpráva by mohla snadno zapadnout: Několik set Jemenců dorazilo na frontu rusko-ukrajinské války. Jenže tento fenomén vypovídá o současném světovém dění možná víc, než to na první pohled vypadá. Pár set mužů, kteří pravděpodobně nemají řádný výcvik, nemluví rusky a nejsou zvyklí na východoevropské klima, těžko změní poměry na frontě. Navíc jsou bohužel z velké části zřejmě už po smrti.
Ale jejich samotná přítomnost daleko od vlasti ve válce, na níž nemají žádný zájem, přece jen něco vypovídá.
Jistě je dokladem toho, že Rusko už bere vojáky, kde se dá, třeba i žoldnéře z Afriky, Latinské Ameriky nebo chudých zemí Asie. Nejvíce se mluví o tisících Korejců z KLDR, kteří nedorazili dobrovolně.
Jdoucí na smrt
Ostatně to platí i pro zmíněné Jemence, kteří se zřejmě domnívali, že jedou do Ruska na dobře placenou práci, totiž montáž dronů. Místo toho byli donuceni podepsat smlouvu, které nerozuměli, a posláni na frontu.
Čtěte také
Do Ruska se dostali pravděpodobně prostřednictvím kanálů, které vybudovali húsíjští povstalci. Informaci o přítomnosti Jemenců na Ukrajině přinesl jako první list Financial Times.
Proč je to tedy důležitá zpráva? Protože svědčí o další vrstvě spolupráce Húsíů s Moskvou, a obecněji různých íránských spojenců s Putinovým režimem. Tedy uskupení, která jinak hlavně vedou přímou nebo nepřímou válku proti Izraeli.
Húsíové, kteří ovládají velkou část Jemenu a v minulosti válčili se Saúdskou Arábií, v posledních letech ohrožují plavbu lodí na cestě do Evropy, často s poukazem na jejich údajné spojení s Izraelem. Po loňském říjnu se přidaly přímé útoky na izraelské území.
Čtěte také
Húsíové jsou jednou z organizací v širší oblasti, které se opírají o podporu Íránu, podobně jako proíránské skupiny v Iráku, které už také zaútočily na Izrael, a samozřejmě Hizballáh a Hamás, které jsou s Teheránem spojeny úžeji než Húsíové. Poslední rok také přinesl první přímé konfrontace mezi oběma státy.
Jenže íránsko-izraelská válka se začala podivně propojovat s tou rusko-ukrajinskou. Írán dodává Rusku zbraně, zejména drony a balistické střely, které značně zatížily ukrajinskou obranu.
Sjednocování front
Izraelci se obávají, že Moskva je nyní Íránu více zavázaná než dříve, a zesílí svou diplomatickou ochranu íránských jaderných plánů na mezinárodní úrovni, případně že místo peněz budou Rusové platit jaderným know how.Čtěte také
Stejně tak izraelští vojáci hlásí mnohem větší nálezy moderních ruských zbraní ve skladištích Hizballáhu, než se předpokládalo, včetně protitankových a protilodních střel, i když není jasné, jestli je Rusko dodalo přímo tomuto libanonskému hnutí, anebo mu je předala syrská armáda, která také patří ke klientům Moskvy.
V Kyjevě jistě s potěšením sledovali, když Izraelci nedávno zasáhli íránskou výrobnu dronů, a současně naznačují, že došlo na jejich slova a že se Izraelci ucházejí o jejich zkušenosti z boje proti „ruským“, totiž íránským dronům – podobným, jaké dopadají na obě země.
Čtěte také
Do popředí tak tedy stále více vystupuje skutečnost, že i když mají války proti Ukrajině, i válka v Gaze a v Libanonu, své specifické místní kořeny, obě se staly součástí mnohem rozsáhlejšího konfliktu mezi Západem a aliancí některých nedemokratických zemí Východu, zejména Ruskem, Íránem, Čínou, případně Severní Koreou.
Rusku i Íránu, které žijí z prodeje fosilních paliv, a nikoli vnitřního rozvoje, vyhovuje neklid, který zvyšuje jejich příjmy. Vyhovuje jim chaos i proto, že se v něm lépe orientují a jsou schopni z něj těžit výhody.
A usilují, v tomto případně podobně jako Čína, i o revizi současného uspořádání světa. Chtějí nerušeně ovládat své okolí, a jednotlivé konflikty, jako je húsíjské ohrožování plavby, nebo válka Izraele s Hamásem a Hizballáhem, zaměstnávají Spojené státy a vyčerpávají jejich kapacity.
Pár set jemenských nešťastníků na Ukrajině za to nemůže. Ale jejich přítomnost ve válce, která se Jemenu vlastně týká i netýká, ukazuje, jak se fronty obou válek, ve Východní Evropě i na Blízkém východě, stále více propojují.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
