Libor Dvořák: Svět podle Trumpa má jen dva hráče. A Zelenskyj to není
Hlavním tématem mnichovského bezpečnostního summitu, který v neděli odpoledne skončil, byla podle očekávání válka na Ukrajině a nadcházející mírové rozhovory. Za více než 60 let své existence zřejmě patřila k nejdramatičtějším – americký viceprezident J. D. Vance během svého pátečního vystoupení na konferenci ostře kritizoval evropské politiky a tématu Ukrajiny se přitom skoro úplně vyhnul.
Studenou sprchou (hlavně pro Evropany) na Mnichovské konferenci ovšem nebyl jen projev J. D. Vance, ale třeba i Trumpův telefonát s Putinem, který konferenci těsně předcházel a který rovnou naznačil, jak si asi americký prezident netrpělivě očekávané rozhovory o míru na Ukrajině představuje.
Čtěte také
Svět podle Trumpa bude mít dva rozhodující hráče – právě amerického prezidenta a jeho ruského protihráče.
Volodymyr Zelenskyj v zásadě teprve čeká, jaké místo mu v tomto procesu bude vyhrazeno, zatímco další Evropané se od zvláštní amerického vyslance Keitha Kellogga dověděli, že pro ně u jednacího stolu nezbude místo: moc jednajících je prý na překážku.
Už v průběhu uplynulých tří mnichovských dnů zaznělo mnoho dotčených, rozhořčených a snad i ublížených evropských reakcí, způsobených hlavně tím, že na nečekanou a v jistém smyslu neurvalou až hulvátskou americkou rétoriku delegáti nebyli připraveni.
Nechme ale hlavy zchladnout a spíš si zformulujme, co ze všeho řečeného pro Evropu i pro nás Čechy plyne.
Nový svět Trumpa a Putina?
Hlavně Rusko se už delší dobu dožaduje toho, aby byl monopolární svět v čele s USA nahrazený strukturou multipolární, kde by Rusko samozřejmě zaujalo místo podobné tomu sovětskému z dob sovětské války. Tyto tendence vidíme už teď a Trumpův nástup do čela nejmocnější země světa je jistě ještě posílí.
Čtěte také
Další figury na oněch více pólech se už také rýsují. Jiná věc je, že svět, který se dnes rodí, je spíše multipolarizovaný než multipolární.
Letošní mnichovské poučení pro EU je taky jasné: Toto těleso vyrostlo z přirozené snahy velmi rozrůzněný starý kontinent nějak sjednotit, aby dokázal čelit tlakům dalších světových hráčů, které bychom dnes měli hledat nejen v Severní Americe, ale i v Asii.
Proti americkému a sílícím asijským gigantům by EU ve své dnešní poněkud kondelíkovské podobě jen těžko obstála, a tak by se možná měla vrátit k zatím jen hypotetickému modelu, který doposud nikdy neobstál.
V tuto chvíli je na stole jen mlhavá vize společné evropské armády, ale to by docela nepochybně bylo málo. Že bude těžké dát něco podobného dohromady? To jistě – ale patrně to bude nezbytné.
Už dnes bychom si nějaké ty Spojené státy evropské či Evropskou federaci měli umět představit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
