Otestují USA jaderné zbraně? Expert: Pokud ano, bude to pod zemí, aby se svět dozvěděl co nejmíň

Kreml popírá, že by ty zkoušky střel Burevestnik a dronového torpéda Poseidon byly testy jaderných zbraní, jak velkou ničivou sílu mají ty zmíněné zbraně?

Je potřeba si vysvětlit, co vlastně ty jaderné zbraně tady v tom případě jsou. To, co Rusové na tom torpédu a raketě testují, je systém pohonu. Samotný nosič není poháněn standardním palivem, na kterém fungují běžné rakety nebo torpéda, ale má v sobě malý jaderný reaktor, který dodává teplo, a tím raketu pohání.

Čtěte také

Čeká nás stále jaderný armagedon? S Danou Drábovou o ruských výhrůžkách

Takže ta raketa by teoreticky mohla nést normální konvenční výbušninu, ale samotný pohon je na bázi jaderného reaktoru, což umožňuje výrazně delší dojezd nebo dolet této technologie. Testuje se právě hlavně ten pohon.

A případné riziko tedy spočívá v tom, že by to mělo delší dolet. Ne tolik v tom, že jde o jádro?

Jsou tam dva aspekty. Jeden je o tom, jakou nese tu hlavici. A jak moc silnou nálož daný nosič ponese – tam bohužel rakety dokážou nést velice silné nosiče.

Ale to, co se v poslední době řeší, je hlavně testování samotné rakety a pohonu, kdy vám vlastně po obloze letí jaderný reaktor, který běží a ohřívá vzduch, aby raketa mohla letět dál. A samozřejmě se z toho uvolní radioaktivní látky. A to bylo asi předmětem té kritiky.

Čtěte také

Putin by zvážil použití jaderných zbraní, pokud by vývoj války ohrozil jeho režim, soudí Smetana

Nevíme přesně, jak vážně prezident Donald Trump myslel svoje vyjádření o tom, že Spojené státy obnoví zkoušky jaderných zbraní. Politický geograf Libor Jelen mluví o tom, že to může být taktika před vyjednáváním pokračování smlouvy, která se týká právě jaderných zkoušek. Ale teoreticky, kdyby Američané přistoupili k jaderným zkouškám, tak v jakých oblastech světa by bylo technicky možné takové zkoušky provést? To je přece také velké riziko...

Je to velice zajímavá otázka. Poslední jaderné zkoušky, které jsme zažili, a sice u Severní Koreje, byly dělané pod zemí, a to ze dvou důvodů.

Za prvé, aby neunikly radioaktivní látky do ovzduší, aby se tím zamezilo drobné kontaminaci životního prostředí. Ale tím hlavním důvodem bylo to, aby se o této zbrani svět dozvěděl méně informací, než mohl.

Čtěte také

Kdyby Rusko odpálilo jadernou zbraň, Evropané by měli jen deset minut na úkryt, odhaduje analytik

V rámci dohody o tom, že nebudou jaderné testy, vznikla monitorovací síť, která monitoruje jaderné výbuchy. Jsou tam seizmická čísla, takže když někdo udělá detonaci, tak se dá přesně zjistit, kde to proběhlo. Stejně jako se otřesy používají k lokalizaci zemětřesení, tak tady máme tam odběry vzduchu, které měří množství reakčních látek.

A to je právě to důležité. Když uděláte ten test v podzemí, tak je velká šance, že se žádné radioaktivní látky nedostanou ven. Zatímco když to uděláte na vzduchu, tak se dostanou ven a vy můžete přes jejich složení zjistit, jaký typ té zbraně to byl a jakým způsobem je konstruována a další detailnější informace.

Pokud by to Američani dělali, tak by asi bylo pod zemí, to je můj odhad. Souhlasím ale s Liborem Jelenem, že šance, že by něco takového provedli, je velice nízká. A že to je spíše politické gesto.

Poslechněte si rozhovor s Ondřejem Novákem i s Liborem Jelenem v audiu, je nahoře.