Libor Dvořák: Ukrajina dostala povolení k použití zbraní na ruském území

19. listopad 2024

Stalo se něco, na co Ukrajina už dlouho čekala: americký prezident Biden povolil údery americkými dalekonosnými střelami ATACMS do hloubi Ruska. „Je to bezprecedentní krok, který může vést k začátku třetí světové války,“ prohlásil v neděli senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS. Reakce Moskvy podle něj bude okamžitá.

Slova vysokého ruského parlamentního hodnostáře jsou sice důležitá, ale podstatně důležitější je, že přesně stejně tento krok nedávno takříkajíc předem vyhodnotil i ruský prezident Vladimir Putin.

Čtěte také

Teď samozřejmě musíme nejdřív počkat, jak zareaguje ruská strana a nakolik bude tato odveta – řečeno se senátorem Džabarovem – „okamžitá“.

Popravdě řečeno: tento tah, o který ukrajinská strana žádala už dlouhé měsíce, přišel poněkud pozdě. Ukrajina se zejména tento rok hlavně brání a Rusko získává další území – byť je to ve srovnání s rozlohou celé Ukrajiny pár čtverečních kilometrů, a přestože se tak děje za cenu obrovských ztrát na ruské straně.

Jak uvádějí četní političtí pozorovatelé i novináři po celém světě, nejzřejmějším důvodem Bidenova dosavadního zdráhání byly americké prezidentské volby – byl to ale patrně marný krok, protože demokraté v souboji s Donaldem Trumpem beztak prohráli, a to dost výrazně.

Líp pozdě, než nikdy

Jak ale praví staré české přísloví: „Líp pozdě, než nikdy“. Tím spíš, že odcházející americký prezident tímto možná nejdůležitějším krokem své dlouhé politické kariéry inspiroval i další západní partnery ve Francii a Velké Británii.

Čtěte také

K těm se rychle připojil také zelený kandidát na úřad spolkového kancléře Robert Habeck, který Ukrajině slíbil dlouho požadované střely Taurus, na kterých doposud – mírně zbaběle – „seděl“ odstupující kancléř Olaf Scholz.

Z vojenského hlediska zřejmě stoprocentní využití raket s dosahem kolem 300 kilometrů nijak zásadní nebude, ale faktem je, že štábní a logistická pracoviště, doposud operující hned za frontou, a taktéž základny bombardérů, které jsou nosiči klouzavých pum, na něž Ukrajina nemá protizbraň, budou Rusové nuceni přesunout dál do hloubi Ruska.

Libor Dvořák

Nejpodstatnější v tuto chvíli tak je případná ruská odpověď, které bychom se mohli dočkat, a to by mohlo být nějaké okázalé ruské jaderné cvičení třeba v Bělorusku.

Zdá se ale málo pravděpodobné, že by Rusové vytáhli někam dál do Evropy.

Spíš se potvrdí, že jediný argument, kterému Putin rozumí, je síla. A právě ta je tímto krokem ze strany Západu alespoň zčásti demonstrována.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio