Fico vystupuje v propagandistické ruské televizi, říká Pekarová Adamová. Máme jen jiný názor, oponuje poslanec ze Smer-SD
Česko na jaře přerušilo mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli neshodám v zahraniční politice. „Na řadě je Česká republika, protože konzultace pozastavila,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus poslanec vládní strany Smer-SD Marián Kéry. „Na slovenské straně se situace spíše zhoršuje,“ namítá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Pane poslanče, je čas obnovit mezivládní konzultace slovenské a české vlády?
Kéry (Smer-SD): Můj názor je konzistentní. Už tehdy jsem říkal, že je to velká chyba, že tak výjimečné vztahy jako máme my – Slováci a Češi – byly narušeny jednostranným rozhodnutím české vlády jen proto, že slovenská politická reprezentace má na některé věci jiný názor.
Vy byste tedy mezivládní konzultace obnovil?
Kéry: Samozřejmě. Myslím si ale, že v tomto případě je na řadě Česká republika, protože ta konzultace pozastavila a zrušila plánované zasedání české a slovenské vlády.
Čtěte také
Paní předsedkyně, nenadešel čas obnovit mezivládní konzultace?
Pekarová Adamová (TOP 09): Chtěla bych, aby nezapadlo, proč se tak česká vláda tehdy rozhodla. Myslím si, že to nelze bagatelizovat slovy „jiné názory na pár oblastí“. Jsou to velmi zásadní oblasti bezpečnosti našich vlastních zemí.
Myslím si, že ve chvíli, kdy se náš názor tak diametrálně rozchází v pohledu na to, jak se má řešit konflikt na Ukrajině, tak je zcela jednoznačné, že není ani čas na obnovení těchto konzultací. Protože na slovenské straně se situace spíše zhoršuje, když vidíme například Roberta Fica vystupovat v propagandistické ruské televizi, kde opakoval propagandu ruské strany.
Nás to velmi mrzí, ale chci říct, že vztahy mezi našimi zeměmi nejsou tímto dotčeny z hlediska občanů. Jednotlivé problémy, které je potřeba řešit, samozřejmě dál řešíme. Jsme v kontaktu na úrovni jak například parlamentů, tak také i na úrovni ministrů.
„Máme podíl viny“
Pane poslanče, nepřetrvávají ty důvody, proč byly mezivládní konzultace ze strany Česka přerušeny? Tedy hlavně rozdílný pohled na klíčovou zahraničněpolitickou otázku dneška, kterou je válka na Ukrajině?
Kéry: Musím se ohradit, protože my máme na 80 procent stejný pohled i na vojenský konflikt na Ukrajině. Myslím, že ten konflikt nezačal v roce 2022, když Ruská federace napadla Ukrajinu. Nezačal ani anexí Krymu. Ale začal už v roce 2013 a vyvrcholil začátkem roku 2014.
Byly porušené červené čáry. Jednoduše Spojené státy americké, NATO i mnozí představitelé Evropské unie mluvili o tom, že Ukrajina by mohla vstoupit do Severoatlantické aliance, což byla největší chyba.
Čtěte také
Ruku na srdce, paní předsedkyně, myslíte si, že v konfliktu, který se na Ukrajině odehrává, je opravdu vinna jen Ruská federace?
Přiznávám, že porušila mezinárodní právo i tím, že anektovala Krym, že prohlásila Záporoží, Cherson, Doněck, Luhansk za ruská území. Jsou to legitimní území Ukrajiny. Ale bez chyby nejsme ani my v Evropské unii a už vůbec ne Severoatlantická aliance v čele se Spojenými státy.
Dobře víme, že v životě je velmi důležitá prevence a předcházení problémům. V diplomacii to platí dvojnásobně. My jsme to jednoduše nezvládli a také máme podíl viny.
Druhá věc je, že když hovoříme o porušení mezinárodního práva, tak dnes je dovolené mluvit o porušení mezinárodního práva jen ze strany Ruské federace a Číny. V minulosti to ale byly Spojené státy a NATO, které hrubým způsobem porušily mezinárodní právo, když v roce 1999 bombardovaly Srbsko.
Ať se zase nedostaneme příliš hluboko do minulosti, pane poslanče…
Kéry: Poslední věc, kterou povím – vznik Kosova. Vzniklo v rozporu s mezinárodním právem a Česká republika neměla problém Kosovo uznat.
Tak zdá se, že se teď vyjevily i rozdíly v pohledu na zahraniční politiku mezi slovenskými a českými představiteli, pokud to můžu takto neutrálně okomentovat. Paní předsedkyně, jaká je vaše reakce?
Pekarová Adamová: Musíme se držet toho, co se skutečně děje na Ukrajině a nenechat se vmanévrovat do tohoto ruského pohledu na situaci.
Ke konfliktu určitě došlo v roce 2014 anexí Krymu a také rozpoutáním konfliktu v oblasti Doněcku a Luhansku a od té doby trvá tento konflikt, akorát se velmi rozhořel právě v roce 2022, v únoru.
Čtěte také
Ale tady v tomto případě je potřeba říct, že právě naše slabá reakce po roce 2014 na tuto nelegální anexi a to, že jsme uvalili jenom slabé sankce a pak jsme se snažili přejít k takzvanému „business as usual“ s Ruskem, nakupovat od nich i nadále suroviny a podobně, tak to přimělo Rusko k tomu myslet si, že jsme slabí. Opravdu si musíme toto správně vyhodnotit jako chybu.
Já se ale úplně liším v postoji k tomu, co vy tady všechno zmiňujete, nebudu zabíhat do jednotlivých detailů. Jenom je na tom asi hezky vidět, že každý zkrátka máme na tu věc dost rozdílný pohled.
Myslím si, že řešením války na Ukrajině není to, že budeme podlézat Rusku, že se budeme tvářit, že jsme slabí, ale že mu budeme čelit, a že budeme pomáhat Ukrajincům, aby vyhráli tuto válku.
To je nesmírně důležitý aspekt i pro naši vlastní bezpečnost, protože teď v té válce umírají Ukrajinci. Ale kdybychom se bavili o nějakém míru, který vydrží jeden dva roky, tak další na řadě jsme my. A my jsme sousedé, kteří pomáhají svým sousedním zemím. Proto pomáháme i Ukrajině, která sice s námi nemá přímou hranici, ale vnímáme ji jako svého blízkého spojence.
Zhoršily se za poslední rok slovensko-české vztahy? Kdo je za to odpovědný? Poslechněte si celou diskusi nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Ukrajina chce mobilizovat tisíce vojáků. „Přes zimu bude času na jejich výcvik,“ soudí analytik
Ukrajina chce na základě zákona přijatého ukrajinským parlamentem v dubnu mobilizovat dalších 160 tisíc lidí.
-
Analytik: Klouzavé bomby používají Rusové už rok a půl. Díky pomoci USA je teď získá i Ukrajina
V rámci slíbené pomoci ve výši osmi miliard dolarů mají Američané poprvé dodat Ukrajině klouzavé bomby s doletem až 130 km. O jak významnou pomoc jde?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka