Pokud se Ukrajina nedostane do NATO, bude chtít od Aliance garantovat ochranu území, míní Kopečný
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahajuje týden diplomatických jednání, která mohou výrazně ovlivnit další průběh války. Západní politici by se nyní měli dozvědět detaily takzvaného plánu vítězství. „Je to soubor čtyř pěti základních témat. Jsou zaměřena především na zbraně, jejich volnější používání, jednání s Kurskou oblastí a garance udržení hranic,“ říká pro Český rozhlas Plus vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Plán vítězství podle Zelenského obsahuje realistické kroky k ukončení války v příštím roce. Ačkoliv jeho přesné znění zatím neodtajnil, Tomáš Kopečný potvrzuje body, které už před časem zveřejnila americká a britská média.
„Zelenského body jsou zaměřeny především na více zbraní, jejich volnější používání, spolupráce při jednání s Kurskou oblastí jakožto kartou, se kterou se bude hrát, a garance udržení hranic,“ popisuje zmocněnec v pořadu Interview Plus.
Čtěte také
Pod spojením „realistické kroky“ si podle něj lze představit územní ústupky. „Ukrajinci dokážou lépe reflektovat skutečné možnosti, které má ukrajinská armáda z hlediska dobytí celého území v mezinárodně uznávaných hranicích,“ podotýká.
Není ale jisté, která území Rusku Kyjev podstoupí. Podle zmocněnce to bude výsledek jak vyjednávání, tak případných nových pokroků ukrajinské armády.
Garance od NATO
Ukrajina v Zelenského plánu zdůrazňuje potřebu garancí od Západu. Ty se především váží na působení Severoatlantické aliance. Plán počítá i s tím, že by se Ukrajina, ačkoliv by si to Kyjev přál, nestala součástí Aliance.
„Ambice je, že NATO by bylo ochotné bránit Ukrajinu de facto v souladu s článkem pět,“ vysvětluje Kopečný okamžik, kdy by spojenecké země Ukrajině musely pomoci, jakmile by se znovu ocitla pod ruským útokem.
Ukrajina proto podle zmocněnce klade západním zemím otázky: „Pokud bychom se dohodli a zastavili palbu na frontové linii tak, jak je teď – co by byla naše naděje, aby na nás Rusové znovu nezaútočili? Co byste udělali, pokud by se o tři týdny později rozjely tanky?“
Jak pokračuje takzvaná českou muniční iniciativu? A jaký je stav ukrajinské ekonomiky? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Ukrajina získá to, co už Rusko používá dlouhodobě, říká o americké dodávce klouzavých bomb Macko
„Klouzavé bomby mají buď kazetové hlavice anebo jednotnou munici proti odolným cílům,“ vysvětluje Pavel Macko, bývalý nejvyšší zástupce Slovenska v NATO.
-
Analytik: Ukrajina se nemůže jen bránit. Potřebuje prolomit opotřebovávací válku. Ta nahrává Rusku
Jaké jsou cíle ukrajinské protiofensivy? Posouvá se válka na Ukrajině do nové fáze? A vystačily by si země s pouze profesionální armádou? Odpovídá odborník Jan Ludvík.
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
„Byli bychom sami proti sobě, kdybychom si nevšimli, že Rusko boří hranice a zkouší, jak by vypadal svět, v němž platí právo silnějšího,“ zdůrazňuje senátor.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
