Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
V Rakousku vyhrála parlamentní volby strana Svobodných (FPÖ), která vyjadřuje sympatie k Moskvě a zpochybňuje pokračování pomoci Ukrajině. Podobně mluví i politici v Maďarsku nebo na Slovensku. „Jestli je někdo skutečně vlastenec, musí se postavit ke své vlajce a spolupracovat s těmi, kteří ctí vládu práva a mezinárodní pravidla,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Pavel Fischer (nez.), šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
V zájmu České republiky podle něj je, aby Ukrajina zvítězila, protože naše existence i prosperita je založena právě na dodržování pravidel. „Byli bychom sami proti sobě, kdybychom si nevšimli, že je Rusko boří a zkouší, jak by vypadal svět, v němž platí právo silnějšího,“ dodává.
Rusko podle Fischera neuznává suverenitu menších zemí, a proto je před ním třeba mít se na pozoru:
„Je potřeba veřejnosti opakovat, že cílem našeho snažení je vyhnout se ozbrojenému střetu s Ruskem. Ale to znamená, že budeme budovat své schopnosti nebo pomáhat Ukrajině, která je na pomoc ostatních odkázána, a tím přimět Rusko změnit své kalkulace. Protože (ruský prezident Vladimir) Putin kalkuluje s tím, že Ukrajina nakonec zůstane sama a padne.“
Strany zpochybňující pokračování pomoci Ukrajině využívají toho, že lidé si na zprávy o válce zvykli a zároveň mají dost starostí okolo sebe. Do veřejného prostoru navíc vstupuje Rusko, které se snaží zasívat zmatek a rozdělovat.
„A zároveň využívá peníze pro to, aby tady platilo nejrůznější organizace, které často vystupují jako užiteční idioti, protože hájí zájmy Ruska,“ dodává senátor.
Srovnejme si priority
Rusko se snaží využívat migraci pro destabilizaci Evropy, o čemž svědčí například dění na polsko-běloruských hranicích, zdůrazňuje senátor.
Čtěte také
„Migrace obecně nemusí být bezpečnostním ohrožením, ale jde o to, v jaké míře k ní dochází. A také jestli náhodou není organizovaná, což na vlastní oči vidíme u Ruska a Běloruska,“ tvrdí.
Otázkou podle něj je i to, jak dlouho ještě bude fungovat schengenský systém, který může z hlediska bezpečnosti představovat problém. „Ochrana vnější hranice je úkol, na který už Evropská unie vynaložila hodně úsilí a prostředků, ale stále se to nedaří,“ naznačuje Fischer.
Nová uprchlická vlna přitom může přijít i z Ukrajiny, kde Rusko zničilo 70 procent energetického sektoru. To je jeden z aspektů konfliktu, který Fischera zneklidňuje: „Musíme si srovnat priority. Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu a byli bychom hloupí, kdybychom si nevšimli, že se tady hraje také o nás,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
