Jen s penězi od státu vědu dělat nemůžeme, ze dvou třetin si na sebe musíme vydělat, říká Grubhoffer
Výdaje na vědu a výzkum jsou v Česku dlouhodobě pod evropským průměrem. Z letošního rozpočtu navíc vláda v demisi odebrala 790 milionů korun, což podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) mají být nespotřebované peníze. „S naprostou většinou prostředků se počítalo – na mzdy, investiční přístroje a vybavení pro experimentální vědu. A to nás obrovsky zaskočilo,“ kritizuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.
Pro příští rok vláda v demisi pro vědu vyčlenila 47,6 miliardy korun, což je zhruba o 2 miliardy více než letos. Otázkou ale je, jaká bude realita, protože příští rok stát nejspíše zahájí v rozpočtovém provizoriu.
Čtěte také
Vědecké instituce se obávají, že o část již slíbených peněz, protože z nich chce vláda zaplatit nepedagogické pracovníky ve školství, kde schází asi 3,2 miliardy korun. Výdaje na vědu přitom už dnes činí jen asi 0,5 HDP, evropský průměr je o dvě desetiny vyšší.
„Už dnes to má negativní dopady. My bychom za tyto peníze naši práci dělat nemohli, ale naše biologické centrum má průměrně pokryto jen asi třetinu nákladů ze státního rozpočtu, na zbytek si musíme vydělat. Většinou v grantových soutěžích, ale někdy i ve spolupráci s průmyslem,“ popisuje vědec.
Na jednu stranu připouští, že to vědeckou komunitu stimuluje a ta dokáže chybějící zdroje kompenzovat pílí – ovšem lze to jen do určité míry a může to být nesmírně vyčerpávající.
„Gros financování z domácích zdrojů pochází z Grantové agentury České republiky a nutí nás to k psaní nových žádostí na projekty, které mohou trvat jen 3 roky. Na naše velké projekty ale potřebujeme mít jistotu financování alespoň na 5 až 7 let,“ vysvětluje.
Věda bez ministra
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) už nebude mít samostatného ministra pro vědu a výzkum. V otázce, zda je tato pozice potřeba, je vědecká komunita podle Grubhoffera rozdělená. Sám patří k těm, podle nichž tento post smysl má.
Zastává se přitom první ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09), kterou vlastní strana odvolala, protože prý byla málo viditelná. „To bylo velice účelové, ona byla vidět a velice se snažila. O tom není pochyb, ale ministr bez ministerstva má význam pouze jakéhosi symbolu, že to vláda s vědou myslí vážně,“ zamýšlí se.
Čtěte také
„Problém je, že obsazování vládních pozic je lavírování mezi kvalifikací odborníka a politika. Zvykli jsme si a je to celosvětová praxe, že se po ministrovi nežádá, aby byl odborník, ale profesionální politik, který může obstarat jakýkoli resort,“ pokračuje.
Grubhoffer považuje za legitimní, že nová vláda nechce samostatné ministerstvo pro vědu a vysoké školy, jak ho koncipoval Ženíšek, a místo toho chce vědu řídit prostřednictvím vládní rady. „Když se ale vrátím zpět k první vládě Andreje Babiše (ANO), tak to mělo často charakter mikromanažerského řízení vědy,“ dodává.
Proč je proti tomu, aby ministerstvo životního prostředí obsadili Motoristé? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
