Doležalová: Toto není volná soutěž, ale kapitalismus podvádění. Doba, kdy se dalo plánovat, skončila

Evropa hledá cestu, jak dohnat ztráty v globálním obchodě, které za poslední dekády nabrala. Ještě před sto lety přitom byla nejvyspělejším regionem a hegemonem světového obchodu.

Čtěte také

Cítím druhou vlnu Václava Havla, jeho myšlenky jde apoliticky oprášit, je přesvědčený Tomáš Sedláček

„Mluvíme-li o tom, že Evropa byla lídrem, světovou velmocí, tak to nebyla ta dnešní sjednocená Evropa, ale byl to její nepatrný kousíček,“ upozorňuje historička ekonomie v pořadu Leonardo Plus.

„Byla to Velká Británie, která před první světovou válkou, vlastně až do války druhé, ovládala teritorium, na kterém žilo 345 milionů lidí.“

O svoji vedoucí pozici přišel tehdejší starý kontinent během první světové války. Po roce 1918 se svět změnil a jiné byly i vztahy mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi.

„Evropa se stala naprostým dlužníkem a Spojené státy se staly pro Evropu věřitelem,“ vysvětluje Doležalová. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa. A konec konců, nevzniklo by ani Československo.“

Čtěte také

Misha Glenny: Evropa je od roku 1989 mnohem silnější. Ale neví, jak svou moc využít

Konflikty jako první světová válka nebo občanská válka v Rusku pro Evropu podle odhadů znamenaly ztrátu toho, co vyprodukovala za předchozí dvě generace. Na území Spojených států se v té době nebojovalo a takovou situací si proto neprošly.

„Evropa, tedy její lídři, udělali po první světové válce tu chybu, že nepochopili, že se svět odklonil od cesty, na které si mysleli, že bude stále kráčet ke světlým zítřkům. Svět se změnil a oni na tu novou trajektorii nenaskočili.“

Opuštěná Evropa?

V posledních měsících se vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vstřícná hodnocení ruského prezidenta Vladimira Putina mnohdy interpretují tak, že Amerika Evropu opouští. Může se také zdát, že Evropa nemůže být relevantním hráčem bez evropské armády.

„Armáda je potřebná proto, aby se státy mohly bránit,“ uznává historička. „Ale je to naprosto scestné, řekla bych až úchylné, budovat armádu proto, abychom byli ekonomickým lídrem nebo se udrželi na špici ekonomického růstu.“

Meze globalizace

Zatímco globalizace ve 20. letech zažívala vrchol, dnes se mluví o jejím konci a potřebě decouplingu neboli vracení výroby zpět. I přes Trumpova cla ale například americká firma Apple odmítla přesunout výrobu z jihovýchodní Asie. Že má ale globalizace své meze, se podle odbornice ukázalo už za covidu.

Čtěte také

Náš mozek je v zásadě stejný jako v pravěku. Multitasking lidem spíše nejde, přibližuje psycholog

„Že nemůžeme být úplně bezbřehým způsobem závislí na dodávkách z druhého konce světa, že se i v tomto světě může stát, že lodě zůstanou stát na moři, letadla nepoletí, továrny nebudou vyrábět. A potom si každá země, každý zodpovědný politik musí říct, že jsou asi některé věci, které chceme mít doma,“ upozorňuje a z historie připomíná například „vynikající“ československý farmaceutický průmysl. Zároveň upozorňuje, že se paradigma podnikání mění.

„Nebudeme si asi už plánovat na pět let, ani třeba na tři roky, jaké budou výnosy, kolik lidí přijde do galerii a tak dále. Doba, kdy se věci daly hezky naplánovat a hezky fungovaly, prostě skončila. A my se musíme přizpůsobit,” zdůrazňuje Doležalová a připomíná výrok spoluzakladatele společnosti PayPal Petra Thiela, že „soutěž je pro lůzry”.

„Dnes se vyjednává za zavřenými dveřmi, podvádí. To je ta cesta. Už dávno nejsme v režimu soutěže. To si jen někdo představuje, že jsme v kapitalismu volné soutěže. Jsme v kapitalismu podvádění, tak to pojďme zastavit,“ uzavírá.

Proč se Evropa nedokázala vrátit na ekonomický trůn? Proč chce Amerika a její prezident právě cla? A budou Čína a Indie největší světové manufaktury? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.