„Apendix čínského impéria.“ Rusko je slabé na to, aby Arktidu opanovalo samo, domnívá se historik

Myšlenka námořní trasy, která by vedla podél ruského arktického pobřeží a spojovala Evropu s Asií, po staletí zaměstnávala politiky, cestovatele i mořeplavce.

Čtěte také

Romancov: Věřme Rusům. Když Putin říká, že je ve válce, je to pravda. Též říká, že chce rozbít Západ

„Pro tehdejší sovětský režim to bylo nesmírně důležité pole, na kterém se mohlo ukázat, jak odolný a pevný je sovětský člověk a tím pádem i celý sovětský režim,“ zasazuje do kontextu politický geograf Michael Romancov, který přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Metropolitní univerzitě Praha.

Severní oblast představovala pro sovětský režim prostor, kam mohl přirozeně proniknout, ale i potenciální hrozbu. Studená válka totiž neprobíhala jen na zemi a ve vzduchu, ale také pod vodou, připomíná politický geograf.

Čtěte také

NATO posiluje dohled v arktické oblasti. Pro Rusko je Arktida součástí národní identity, říká expert

„Podvodní dimenze je tady velice důležitá, protože Američané i Sověti si zvykli se svými útočnými i strategickými raketonosnými ponorkami operovat právě v arktických vodách,“ vysvětluje.

Právě ideální podmínky pro podmořské operace, kterým napomáhá i několikametrová vrstva ledu, jsou podle něj dodnes důvodem, proč se o území ruská armáda zajímá. Prostředí Arktidy ovšem ovlivňuje změna klimatu, která promění nejen vody, ale také pozemní infrastrukturu.

„Věčně zmrzlá země“

Ruský prezident Vladimír Putin klimatickou změnu a šanci, že se promění zamrzlá území, dlouhodobě vítal, soudí Romancov.

Politický geograf Michael Romancov|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

„Používal slovník: To je super, Rusko je severní, chladná země, budeme v teple, a to nám pomůže,“ vzpomíná politický geograf. „Trošku v tomto ohledu zapomněl na to, že drtivá většina veškeré infrastruktury tam byla budovaná v té takzvaně věčně zamrzlé zemi.“

Klimatická změna tak neovlivní pouze oblasti oceánu, kde by tání ledu mohlo znamenat snadnější pohyb. V zamrzlém prostředí zasáhne letiště, silnice, domy i přístavy. Problém představují i stoupající hladiny světového oceánu.

„V horizontu jedné, dvou generací je to ještě inženýrsky řešitelné,“ doplňuje v Leonardu Plus paleoglaciolog Martin Margold. „V dlouhodobějším výhledu je to ale naprosto zásadní problém.“

Boj o Arktidu

Zásoby plynu, ropy nebo vzácné kovy důležité pro rozvoj moderních technologií. Bohatství arktického teritoria je atraktivní nejen pro Rusko. Spojené státy dnes v Arktidě vnímají především konkurenci Číny.

„Rusko je tváří v tvář USA slabé na to, aby Arktidu opanovalo samo,“ usuzuje Hlaváček. „Na kontrole a ovládání Arktidy se tak může podílet jedině, a to je můj názor, jako juniorní partner svého strategického spojence, totiž komunisticko-konfuciánské Číny,“ nastiňuje. „Spíš jako takový apendix čínského impéria.“

Petr Hlaváček|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Soupeření mezi Washingtonem a Pekingem se nevztahuje jen na strategické prostředí Arktidy. Je i zápasem o globální dominanci, míní editor. Zmiňuje amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se soutěž o Arktidu pokusil akcelerovat zájmem o Grónsko.

„Ale výsledkem byla jen roztržka Západu. Rusové a Číňané se musí smát a jásat,“ uzavírá Hlaváček a dodává:

„Nehraje se o nic menšího než o to, zda budeme žít ve svobodném světě západního ražení, anebo vstupujeme do globální čínské éry, která bude stát na vůli velkého kormidelníka v Pekingu a jeho satrapů.“

Jaká je historie severní mořské trasy? Jak daleko je arktická spolupráce Ruska a Číny? Proč je Evropa v obklíčení? A kdo bude z bohatství Arktidy nejvíce profitovat? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.