Lída Rakušanová: Migrace v síti pravidel aneb Bezradnost Němců k násilí v ulicích
Když se před devíti lety hrnuly do Německa davy uprchlíků z válkou drcené Sýrie, měla s nimi občas co do činění i česká policie. Konkrétně třeba v okamžiku, kdy uprchlíky na jejich cestě do země, která jim otevřela své hranice dokořán, přistihla ve vlaku při nelegálním přejezdu českého území.
Policie pak postupovala přesně podle pravidel Dublinské dohody EU, která stanoví, že se uprchlíci musejí hlásit v prvním unijním státu, na jehož území vkročí. Což Česko – už z geografických důvodů – být nemohlo. Takže se zadržení cizinci, jelikož nechtěli žádat v Česku o azyl, ocitli bez pardonu v detenčním zařízení.
Čtěte také
Tam se zjišťovala jejich totožnost a následně vydaly příkazy k okamžitému opuštění ČR. Z německých médií, překypujících tenkrát vstřícností vůči obětem války v Sýrii, se ozývaly hlasy, jak nepřívětivě se s válečnými uprchlíky u nás zachází.
Skutečnost, že nekontrolovaným otevřením hranic Německo de facto ignorovalo veškerá dublinská ujednání, naproti tomu tenkrát zcela zanikla v celonárodním nadšení z vlastní velkorysosti.
O to zoufaleji zní teď, kdy je evidentní, že se Německu nedaří proud migrantů z Blízkého východu a z Afriky zvládnout, volání německých politiků po Dublinských nařízeních. Jenže ta jsou v platnosti dodnes. Co nefunguje, je německá byrokracie, neschopná unijní pravidla dodržet.
Tragédie v Solingenu
Tragicky se to projevilo minulý týden v Solingenu, na oslavách kulatého výročí existence tohoto 160tisícového města. 26letý Syřan, který se později na policii prohlásil za příznivce Islámského státu, nožem zaútočil na účastníky oslav. Tři zabil a osm dalších zranil.
Čtěte také
Nemuselo se to stát, kdyby úřady využily své pravomoci – zjistily totiž už loni, že první zemí EU, do které útočník v roce 2022 přišel, bylo Bulharsko, kde je i zaregistrovaný.
Tam měl být po dohodě s místními úřady dopravený už v loňském roce, jenže když pro něj úředníci na ubytovnu přišli, nebyl doma. Objevil se až po šesti měsících, kdy mu vypršela půlroční lhůta k vyhoštění.
Úřady mu tudíž podle unijních pravidel musely udělit tzv. subsidiární ochranu a dál ho finančně podporovat. Dokonce kasíroval zřejmě podporu od státu i v onom půlroce, kdy byl nezvěstný.
Na atmosféře v zemi se případy tohoto druhu nemohou nepodepsat. Jak dalece, uvidíme na výsledcích nadcházejících zemských voleb v Durynsku a v Sasku. Každopádně je evidentní, že je nutné pravidla zpřísnit.
A je otázka, zda na to současné změny v novém unijním Paktu o migraci a azylu budou stačit. Kam až jde jít, ukazuje se svou přísnou azylovou politikou Dánsko, které si na ni vyjednalo v Bruselu výjimku.
S deportacemi odmítnutých žadatelů o azyl problémy nemá. A dánská vláda se sociální demokratkou Mette Frederiksenovou v čele nemusí mít obavy, že by ji voliči opustili.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
