Petr Fischer: Protestní cunami – už i východní Německo na prvním místě
To, čeho se všichni báli, se kvapem blíží. Už 1. září proběhnou v Německu zemské volby, které zřejmě pohnou poválečnou republikou jako doposud žádné jiné. K moci v Durynsku se s největší pravděpodobností dostane Alternativa pro Německo (AfD), hnutí dnešního evropského populistického typu. Původní protimigrační a antimuslimská vlna se proměnila v kritika liberální demokracie, toužícího po změně zřízení ve směru předválečného národního socialismu.
Německá hrdost (Deutschland, unser Land, zuerst – Německo, naše země na prvním místě) spojena se starostí silného státu o všechny, kdo se cítí v novém Německu materiálně ochuzeni.
Mimo jiné i proto, že Německo živí Evropskou unii. Když už to dělá, říkají populisté, ať tedy Evropě opravdu vládne – v zájmu Němců, samozřejmě!
Čtěte také
Tento národně-socialistický étos spojuje AfD s novým Společenstvím Sahry Wagenknechtové (BSW), aliancí levicové političky, která na východě Německa sbírá protestní hlasy zleva, kde doposud dominovala postkomunistická Levice dlouhodobého předsedy durynské vlády Boda Ramelowa. Po deseti letech levicové vlády chtějí durynští zkusit něco jiného.
AfD a BSW mají pár dní před volbami dohromady bezmála polovinu hlasů, celkově 46 křesel z 88, tedy těsnou většinu. Národně-socialistická platforma ke shodě je jasně dána, včetně jisté vstřícnosti ke starým geopolitickým spojením.
Sahra Wagenknechtová by například pro dobro německého byznysu neváhala obnovit dodávky levných energetických surovin z Ruska. AfD, která měla vždy blízko k Putinově kritice západní liberální demokracie, není vůbec proti.
Na cestě k moci
O první místo na pásce se v Durynsku nebojuje, všechny drtí AfD. Naopak velmi těsný je souboj v sousedním Sasku, kde se o prvenství Alternativa přetahuje s křesťanskými demokraty. Saský premiér Michael Kretschmer z CDU to bude mít s obhajobou svého postu mimořádně obtížné.
Čtěte také
I v Sasku posílila strana Wagenknechtové, jejíž 13 procent dá s AfD dohromady 44 procent hlasů. Kretschmer by musel jít do koalice se sociální demokracií a Zelenými a k tomu věřit, že těch pár procent navíc bude mít nakonec právě on a jeho potenciální partneři.
Aby toho nebylo málo, o tři týdny později jsou ještě zemské volby v Braniborsku. I tady v průzkumech vede Alternativa pro Německo s 24 procenty hlasů, koaličně vstřícná BSW má 17 procent. SPD a CDU dají dohromady 39 procent, se Zelenými, kteří jsou na hraně volitelnosti, 44 procent. Jazýčkem na vahách bude i stále ještě pětiprocentní Levice.
Po 35 letech od pádu Berlínské zdi prožije Východní Německo v září svou novou revoluci. Jak rozsáhlá a silná bude tato antiliberální vlna, to se ukáže až u volebních uren. To, že prorazí k moci v Durynsku, se zdá být téměř jisté.
A když se to povede na jednom místě, bude pokračování na cestě k moci mnohem snadnější. Politici tradičních poválečných stran se už o demokratické východní Německo nemusí jenom bát, budou pro něj muset opravdu něco udělat.
Otázkou je, jaká politika by tuto protestní cunami na východě konečně zastavila a kdo je dnes schopen ji nejen formulovat, ale autenticky se za ni postavit a prosadit ji. Když selhal i Ramelow a prohraje i Kretschmer, kteří přece jen dokázali v minulosti nespokojené voliče oslovovat, není naděje na utlumení moc veliká.
Zbývá legitimizace protestních hlasů v koaliční spolupráci. Uvidí se po volbách.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
