Robert Schuster: Volby ve východním Německu odhalí, jak moc tam jsou populisté skutečně silní
Už jenom pár týdnů dělí Německo od nejdůležitějších voleb letošního roku: Hlasování, které rozhodne o novém složení parlamentů v třech spolkových zemích na východě Německa, v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Pokud by se totiž potvrdily současné průzkumy, mohla by ve všech těchto regionech zvítězit protimigrační Alternativa pro Německo (AfD), a to se ziskem i více než 30 procent hlasů.
Čtěte také
Zároveň není vyloučeno, že strany, které tvoří nyní celostátní vládu kancléře Olafa Scholze, čili sociální demokraté, Zelení a liberálové, se do nově zvolených parlamentů vůbec nedostanou, resp. pokud ano, tak s odřenýma ušima.
AfD bývá v mainstreamové německé publicistice běžně označovaná za pravicově extremistickou stranu. Vychází to mimo jiné i ze závěrů německé civilní kontrarozvědky, která ji takto charakterizuje, a proto zřejmě její aktivity sleduje o to víc.
Co AfD vlastně říká?
Politici Alternativy pro Německo skutečně prohlašují věci, které jsou jenom těžko přijatelné a mnohdy i neslučitelné se základním demokratickým konsensem, jaký v Německu platil posledních 75 let.
Někteří její představitelé vážně uvažují o odchodu ze západních struktur, včetně NATO. Jiní usilují o to proměnit německou společnost v jakési užší národní společenství – německy „Gemeinschaft“ –, a to na bázi příslušnosti ke stejné krvi. To jsou představy souznící s radikálními idejemi meziválečného období, které následně byly i podhoubím pro hitlerovský nacionální socialismus.
Čtěte také
Přesto všechno ale platí, že ne všichni příznivci a potenciální voliči Alternativy pro Německo jsou podobně radikální a sní o nějakém návratu do 30. let. Mnohé z nich vehnala k AfD zoufalství z vlastní životní situace i stavu celé země. Odráží se v tom dlouhodobé zklamaní z dosavadních vlád, které si jich nevšímaly a nereagovaly na jejich potřeby.
Proto jdou za tím, kdo představuje pro stávající politicko-společenské elity největší nebezpečí. Jim dávají zklamaní volici za vinu celou řadu selhání, počínaje migrační krizí let 2015 a 2016, přes omezení během covidové pandemie až po negativní důsledky německé podpory Ukrajině, která už více než dva roky čelí ruské vojenské agresi.
Zmíněné postoje rezonují nejvíc na německém východě, a právě proto je tam podpora pro AfD dlouhodobě nejsilnější. Avšak i tady platí, že není region jako region.
Když Sasko a Braniborsko zabojuje...
V Sasku třeba ještě existuje teoretická šance, že se současný křesťanskodemokratický premiér Michael Kretschmer nejen udrží v úřadě, ale že volby i vyhraje. Už před pěti lety mu mocný závěrečný finiš a velké osobní nasazení zajistily vítězství nad AfD, což se může opakovat i letos.
Čtěte také
Otázkou ovšem je, jak dopadnou jeho dosavadní vládní partneři, sociální demokraté a Zelení. Kretschmerovým receptem je, že i on jde proti hlavnímu proudu, když například odmítá pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a volá po zahájení mírových rozhovorů.
Ani v Braniborsku ještě nejsou volby pro vládnoucí sociální demokraty zcela ztraceny. Tam se ale bude volit až koncem září. Nejkritičtější bude zřejmě asi situace v Durynsku, kde reálně hrozí, že v novém parlamentu budou mít početní většinu dvě radikální antisystémové strany, AfD a nové uskupení postkomunistky Sahry Wagenknechtové.
Asi není úplně pravděpodobné, že by dokázaly vytvořit vládu. Přesto však mohou mít spolu značný destruktivní potenciál, což může teoreticky vést k tomu, že Durynsko bude politicky značně nestabilní.
Regionální volby na německém východě tak budou důležitou generálkou pro příští spolkové volby, které proběhnou za rok na podzim.
Pokud Scholz a spol. utrpí předpokládané ztráty, které následně přejdou mávnutím ruky a budou pokračovat v nastoleném kurzu, riskují, že je bude v podstatě do roka a do dne čekat velmi nepříjemné překvapení.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
