Petr Holub: Krize s byty má řešení. Už chybí jen odvaha
Vyřešit krizi bydlení není úkol pro Einsteina – to znovu potvrzuje iniciativa vládní rady NERV, která navrhuje několik jednoduchých kroků, jak v současné situaci pomoci. Všechny jdou správným směrem, otázka maximálně zní, zda jsou dost radikální. Ovšem i při umírněných návrzích, s jakými přišel NERV, se sami vládní experti obávají, že se nenajde vláda, která by se je odvážila realizovat.
Čtěte také
O tom, že Česko trpí krizí bydlení, nemůže být nejmenšího sporu. Nejde o to, že bytů je málo – v přepočtu na obyvatele jich máme stejně jako třeba Rakušané. Rozdíl je v tom, že v sousední zemi, kde žije o něco méně obyvatel než v tuzemsku, se loni dokončilo 70 tisíc nových bytů, v Česku jen 30 tisíc.
Pokud se ovšem na trh nedostávají nové byty, pak jejich ceny rostou, a co je ještě důležitější, stejně zdražují i starší byty, o cenách nájmů nemluvě. Tento problém je třeba vyřešit.
Proč nepodpoříme nabídku?
NERV tvrdí, že Česko dosud víc podporovalo poptávku, mělo by však víc podpořit nabídku. Jinými slovy: Dnes se 28 miliardami korun ročně dotují hlavně hypotéky a stavební půjčky, bylo by však rozumnější ze státního rozpočtu podpořit – rozuměj dotovat – výstavbu.
Čtěte také
Nutno upozornit, že částka nemusí být horentní, jak svědčí opět příklad Rakouska, kde stát podporuje výstavbu částkou odpovídající 25 miliardám korun ročně – nutno přiznat, že zhruba stejnou částku dokážou sehnat spolkové země. Recept v každém případě existuje.
Ovšem znamenalo by to najít někoho, kdo domy za státní dotace postaví. NERV doporučuje, že by to mohly být obce. Opět správně, pouze by podle rakouského vzoru mohly obce a spolu s nimi třeba kraje zřídit bytová družstva, která by dokázala využívat i peníze soukromníků.
Čtěte také
Je to jednoduché a člověka logicky napadne, proč se pár podobných rozumných kroků neudělalo dávno. Také viník se hledá snadno a jako vždy v kapitalismu to je kapitál.
Současný stav totiž vyhovuje bankám, které spravují státem dotované hypotéky, developerům, kteří mohou prodávat dokončené byty za cenu, o které by se jejich kolegům v Rakousku nesnilo, a samozřejmě také stávajícím majitelům bytů, jejichž majetek spolu se zdražováním utěšeně roste. Jde o dost silné zájmové skupiny, aby dokázaly jakýkoli pokus o reformu zablokovat.
Krizi tedy sotva překonáme, pokud se je nepodaří přesvědčit, aby se změnám nebránili.
Další řešení jen pro banky
NERV na to chce jít po dobrém. Upozorňuje, že byty se pro řadu lidí staly investicemi na stáří, proto doporučují, ať se jim nabídnou jiné možnosti, třeba spolehlivé penzijní fondy. Pak lidé nebudou mít o byty tak velký zájem, začnou je prodávat a nejhorší krize na bytovém trhu přejde.
Čtěte také
Vládní experti asi tuší, že na omezení spekulativních nákupů, které zvyšují ceny bytů především, takové opatření nestačí. V Rakousku proti spekulacím s byty pomohla jednorázová daň z prodeje nemovitostí, která dosahuje 30 procent rozdílu mezi prodejní cenou a cenou, za kterou jsem byt před časem koupil.
Platí ji každý, pokud ve zmíněné nemovitosti nebydlel aspoň polovinu z uplynulých deseti let. Tak se spekulace omezí zcela jistě. Z pohledu majitelů bytů by zavedení daně bylo ovšem značnou nepříjemností, nebo dokonce katastrofou.
Možná existují i jiné prostředky pro regulaci cen bytů, ale vždy musí být účastníkům trhu něčím stejně nepříjemné a vždy se dají snadno označit za návrat socialismu.
Proto není divu, že NERV o takových prostředcích nemluví. Skutečná reforma se bez nich ovšem obejde jen velmi těžko.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
