Karel Barták: Vítězství rakouských Svobodných? Národovci sílí v době, kdy by se Evropa měla spíš sjednocovat

3. říjen 2024

V Rakousku tentokrát průzkumy nelhaly – krajně pravicová, populistická strana Svobodní (FPÖ) vyhrála parlamentní volby. Potvrdil se tak trend, který v Evropě v poslední době posiluje. Voliči stále častěji trestají strany ztělesňující kontinuitu a zavedené pořádky a dávají hlasy tzv. „vlastencům“ propagujícím „národní zájmy“.

Děje se to paradoxně v době, kdy Evropa ekonomicky v globálním měřítku zaostává a kdy politici schopní nějaké vize vidí spásu naopak v opačném proudění, tedy ve sjednocování a sílící evropské integraci.  

Čtěte také

Podobně jako jinde mají i rakouští Svobodní na paškále především migraci, tedy příliv přistěhovalců, zejména z muslimských zemí. Vadí jim podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem, odmítají protiruské sankce a prosazují návrat k dobrým vztahům s Moskvou.

Směrem k Unii jsou podezíraví až nepřátelští – a stejné platí i pro Severoatlantickou alianci. V programu hlásají neliberální postupy, včetně kontroly médií a občanské společnosti.

Nejen v Rakousku, je to i jinde

Volební úspěch Svobodných v Rakousku navazuje na podobné průlomy v řadě dalších členských států. V Maďarsku, na Slovensku, v Nizozemsku jsou už u moci. Tak či onak se podílejí na vládách ve Švédsku, Finsku a Chorvatsku. Národní sdružení je nejsilnější parlamentní formací ve Francii.

Čtěte také

V zemích východního Německa slaví úspěchy Alternativa pro Německo, která podobně jako rakouští Svobodní přímo vyrůstá z nacistické nostalgie. 

Podobnými „kořeny“ se může chlubit i italská vládní strana Bratři Itálie, i když ta na rozdíl od většiny podobných v EU aspoň zatím drží protiruskou linii. Většina těchto partají se pak sdružuje v Evropském parlamentu ve frakci Patrioté pro Evropu – kde spolu s nimi svorně sedí také poslanci za nejsilnější českou stranu, hnutí ANO.

Už to tu bylo?

Nakolik se nálada voličů v Evropě změnila, si uvědomíte při vzpomínce na podobnou situaci před 25 lety.

Tehdy Svobodní v čele se svým historickým vůdcem Jörgem Haiderem skončili ve volbách druzí a kancléř Wolfgang Schüssel jim nabídl účast ve vládě. Za podmínky, že v ní nezasedne sám Haider. Tedy podobný scénář, jaký teď údajně zvažuje kancléř Karl Nehammer.

Čtěte také

Pro Brusel to byl tehdy obrovský šok: Komise navrhla a členské státy zavedly proti Rakousku diplomatické sankce. Zcela vážně se mluvilo o tom, jestli a jak vyloučit Rakousko z Evropské unie.

Dnes se úspěchy populistů ve volbách stávají pravidlem. Instituce EU a vlády členských zemí nakládají spíše v rukavičkách s kverulanty typu Viktora Orbána – přesto, že on opravdu hrubě porušuje pravidla fungování Unie. Všichni si uvědomují, že populismus je na vzestupu a že ho nejde stopnout nějakými evropskými zákazy či sankcemi.

Výsledkem je přebírání části jeho argumentace stranami pravého středu – zvlášť, pokud jde o migraci, a celkový posun společnosti do jakési iracionální sféry, ve které hrají důležitou roli sociální sítě a dezinformace.

Evropa ale potřebuje jednotu

Děje se to v době, kdy odborníci bijí na poplach, protože evropská ekonomika v globálním měřítku zaostává za Spojenými státy a Čínou. Možnost nápravy vidí primárně v jednotném postupu.

Čtěte také

„Jedině společně máme dostatečný výtlak, abychom to dokázali,“ napsal Mario Draghi ve zprávě o hospodářských vyhlídkách kontinentu.

Navrhl odstranit překážky vnitřního trhu, propojit ekonomiky, nasypat peníze do společných projektů, ba zrušit národní právo veta v oblastech, kde podvazuje akceschopnost bloku jako celku.

Karel Barták, bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, komentátor Info.cz

Tedy vesměs recepty, které jsou neslučitelné s programy partají sdružených v Patriotech pro Evropu, které mají stále větší vliv.

Na evropské úrovni máme tedy zaděláno přinejmenším na hodně kontroverzní debatu.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio