Doufám, že vojáci NATO na Ukrajinu nakonec pojedou. Říct „ne“ byla zásadní chyba, domnívá se historik Rychlík
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny a historik Jan Rychlík. „Emmanuel Macron řekl správnou věc. Musíme o takové možnosti uvažovat. Doufejme, že to nebude nutné, ale vyloučit se to nedá,“ říká v Osobnosti Plus. (V premiéře jste rozhovor mohli slyšet v červnu 2024.)
„Už jen tyto úvahy ukazují, že svět stále vnímá Ukrajinu jako součást ruské sféry. Přece nejde o vyslání vojsk do Ruska, ale na Ukrajinu. Samozřejmě – pokud o to Ukrajinci požádají,“ dodává historik.
„Je to samostatný a svéprávný stát, takže má právo pozvat si na své území jakákoli vojska. Nemusí se nikoho ptát, a nejméně Rusů. Já se taky neptám souseda, jestli si mohu na návštěvu někoho pozvat. Jde o vnitřní záležitost,“ pokračuje.
Západní státníci tady propásli vzácnou příležitost mlčet, protože by Vladimira Putina znejistěli.
Jan Rychlík
Čtěte také
Možnost vyslání pozemních sil NATO zmínil francouzský prezident v rámci únorových pařížských jednání o pomoci Ukrajině.
„Západní státníci tady propásli vzácnou příležitost mlčet, protože by Vladimira Putina znejistěli. A ne hned ,vytrubovat do světa‘, že nic podobného neuděláme. Navíc ukazují i naši nejednotnost,“ hodnotí Jan Rychlík.
„Asi by nešlo o vyslání bojových jednotek – to by narazilo na obrovský odpor uvnitř jednotlivých států, což si vnitropoliticky nemůže dovolit asi žádný stát v Evropě,“ doplňuje s tím, že by mohlo jít o výcvik ukrajinských vojáků, případně o údržbu západních sofistikovaných zbraní.
„Osobně doufám, že na to nakonec dojde. Koneckonců, když je tak ,proti srsti‘ to, aby tam byli vojáci, mohou tam odjet ti samí lidé, ale jako civilisté.“
EU musí zbrojit
Pokud chceme, aby válku Ukrajina vyhrála, musíme podle Rychlíka změnit chování:
„Ukázalo se, že Evropa není na takovou situaci připravena a v podstatě je odzbrojená, protože nemá dostatečné vojenské síly. Ukázalo se i to, že všechny odzbrojovací dohody jsou k ničemu. Jsou to cáry papíru a do budoucna nejde jít stejnou cestou.“
Čtěte také
Co by tedy Západ měl podle něj udělat? „Řeknu to třemi slovy: zbrojit, zbrojit a ještě jednou zbrojit. Protože jedině vojenská síla dokáže agresora odstrašit. Jsem přesvědčený, že kdyby Ukrajina byla dobře vyzbrojená, tak si to Putin toho 24. února 2022 rozmyslel.“
„Ten, kdo si myslí, že je silný, tak si na toho, o kom si myslí, že je slabý, troufne. Na silného to neudělá. Je dobře, že se teď státy trochu probudily a navyšují svou zbrojní výrobu. Samozřejmě, že Ukrajině je potřeba dodat víc zbraní, především střeliva – jen nevím, jestli už není pozdě. Tedy doufám, že není. Hlavně nesmíme zanedbávat i vlastní obranu,“ zdůrazňuje Jan Rychlík.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. Vysíláme v repríze.
Související
-
Putin může bojovat o přežití a snít. I Hitler snil, že se válka obrátí, připomíná historik Rychlík
Rok války na Ukrajině a nebývalá jednota Západu znamená podle historika Jana Rychlíka největší zlom v uspořádání světa po 2. světové válce. (Repríza z února 2023.)
-
Historik Rychlík: Západ se Putina nesmí bát. Když má být válka, tak teď hned
„Západ dělá velkou chybu, že se Putina bojí. Je to chyba zásadní, protože když se podíváme na dějiny, tak ruským vládcům vždy imponovala síla,“ tvrdí historik Jan Rychlík.
-
Dzuro: Putin se může dostat i před tribunál. U zločinců z Jugoslávie nám taky nejdřív nevěřili
„Putin je velice chytrý, ale bezcitný k okolí,“ říká bývalý vyšetřovatel válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.