Historik Rychlík: Západ se Putina nesmí bát. Když má být válka, tak teď hned

„My se pořád bojíme, abychom nebyli zataženi do války – nikdo válku nechce a člověk, který by ji chtěl, je případem pro psychiatra. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že mír není alfou a omegou všeho,“ dodává v Osobnosti Plus.

Když má být válka, tak je lepší, když bude teď než za rok nebo za dva.
Jan Rychlík

„Rád bych ocitoval známý projev polského ministra zahraničních věcí Józefa Becka v polském Sejmu, když hrozil vpád Německa a řekl: ,Ano, mír je důležitá věc a naše pokolení si mír zasluhuje. Ale jsou důležitější věci – svoboda a lidská důstojnost.‘ Toto by se dalo tesat do kamene a je to i dnes aktuální,“ připomíná historik Rychlík.

Čtěte také

Naše zdražování je přece nesrovnatelné s utrpením Ukrajinců, kterým padají na hlavy bomby a umírají děti, říká herečka Kristýna Frejová

Nechce tím ale říct, že Západ měl na Ukrajinu vstoupit, ale měl by jednat ofenzivněji.

„A dát Rusku najevo: ,Nechceme s vámi bojovat, ale pokud nás vyprovokujete, tak se nebudeme bát zasáhnout vojensky.‘ Když má být válka, tak je lepší, když bude teď než za rok nebo za dva. Protože Rusko by do té doby zesílilo. Je to stejná situace jako s nacistickým Německem v letech 1938 a 1939.“

Průzkumy jsou zcela neprůkazné

Historik Rychlík pak připomíná, že v tuto chvíli doopravdy nikdo na Západě netuší, co si ruská společnost o válce vůbec myslí.

„Je pochopitelně velice těžké zjistit, jaká je skutečná podpora Putina a jeho politiky. Protože už tam nejsou svobodná média a lidé se bojí.“

„Musíme si uvědomit, že mají zakořeněný strach ještě z dob Sovětského svazu, takže veškeré průzkumy jsou víceméně problematické.“

Putin vede dvě války. Jednu proti Ukrajině a druhou proti ruské občanské společnosti.
Jan Rychlík

„Setkal jsem se s názorem některých mých ruských přátel, a který sdílím, že Putin vede dvě války. Jednu proti Ukrajině a druhou proti ruské občanské společnosti, což my v Česku a vůbec na Západě nevidíme. Obávám se, že ruské vítězství by znamenalo totální porážku nejen Ukrajiny, nejen ohrožení nás všech, ale především zašlapání do země zbytků ruské občanské společnosti,“ uvažuje.

Čtěte také

Proti NATO Kreml jadernou zbraň nepoužije. Proti Ukrajině je to nepravděpodobné, ale reálnější, říká bezpečnostní expert Karásek

Přesto podpora Putina roste. „To tak za války bývá, ale to bych nepřeceňoval,“ komentuje Rychlík.

Jsou totiž Rusové, kteří nikdy nepřekročili hranice svého okresu, nemají přístup k informacím a starají se jen o sebe. „Takže my nevíme, jestli to říkají skutečně ze svobodné vůle. Je to jako kdysi u nás, když dělníci odsuzovali Chartu, kterou ale vůbec nečetli. To má v diktatuře nulový význam.“  

Prohraná válka Rusko posune

Podle historika by i samotnému Rusku pomohlo, kdyby válku na Ukrajině prohrálo. „Vždy v dějinách Ruska to bylo tak, že když prohrálo nějakou válku, tak se uvnitř hnuly ledy a nastalo období reforem. Když nějakou válku vyhrálo, nastalo utahování šroubů. Čili porážka ruské armády na Ukrajině by byla i dobrem pro Rusko a především pro tu občanskou společnost.“

Bylo by katastrofou, kdyby se teď přistoupilo na příměří.
Jan Rychlík

Současný vývoj války pak má podle Rychlíka dobrou a špatnou stranu mince: „Dobrou zprávou je, že Putin rezignoval na možnost ovládnutí celé Ukrajiny a dosazení nějaké loutkové vlády v Kyjevě. Také z toho, aby z Ukrajiny bylo druhé Bělorusko. A pak je tady ta špatná zpráva, protože se nepochybně teď koncentroval na ovládnutí pásu území podél Azovského moře. Aby tak získal pozemní propojení na Krym.“

Čtěte také

Dohoda s Putinem? Rusko nepodepisuje smlouvy, aby je dodržovalo, míní ukrajinistka Víchová

„To ale znamená, že by Ukrajina byla úplně odříznuta nejen od Azovského moře, ale v podstatě i od Černého moře. A jediný přístav, který jim ještě zbývá, je Oděsa a ta je zaminovaná. Takže je námořní doprava na Ukrajinu nemožná. Bylo by katastrofou, kdyby ti, kteří pořád volají po míru, přistoupili na to, že teď bude podepsáno příměří, když Rusko okupuje více než 10 tisíc čtverečních kilometrů Ukrajiny.“

Podle Jana Rychlíka z Ústavu českých dějin FF UK musí být podmínkou stažení vojsk linie z 24. února, tedy před začátkem války. „Až potom se může o něčem smysluplně jednat.“

Čtěte také

Většina Rusů má informace jen z televize, internetu nevěří, tvrdí ruský aktivista Litvin

„Jsem přesvědčený, že kdyby prezident Volodymyr Zelenskyj přistoupil na to, že se podepíše příměří a vojska tam zůstanou, tak proti sobě vyvolá obrovskou opozici uvnitř Ukrajiny. Protože to lidé budou považovat za zradu – my jsme bojovali a teď nás ,házíte přes palubu‘. Ve jménu míru tohle nejde. 24. únor by měl být základem jednání a pak se může jednat o různých věcech, třeba i o Krymu.“

„A řeknu i něco, co možná nebude přijato – ale dobře chápu, že otázka Krymu, je svým způsobem specifická. Protože Krym patřil Ruskému impériu od roku 1783 za vlády carevny Kateřiny Veliké. Čili o tom se jednat může, ale teprve potom, kdy nastane status quo appeasement,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.