Vyšetřovatel Dzuro: Putin se může dostat i před mezinárodní tribunál. U zločinců z Jugoslávie nám taky nejdřív nevěřili
Bývalý vyšetřovatel válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro tvrdí, že když vyšetřoval nějakého válečného zločince, vždy ho zajímaly oči, protože odrážejí to, co si člověk doopravdy myslí. „Vladimira Putina jsem nikdy ,na živo‘ neviděl, ale myslím, že je to velice chytrý člověk, zároveň bezcitný k okolí. A bez toho, abych dělal nějaké vědecké soudy, dá se na něj ,napasovat‘ sociopat, což není nadávka,“ říká v Osobnosti Plus.
„Je to skupina lidí, kteří vlastně mají schopnosti manipulovat, myslí sami na sebe, nemají empatii k jiným a snaží se prosadit své zájmy, ať jsou jakékoli,“ doplňuje.
Pokud by se Putin někdy dostal k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, a ten by soudil jeho válečné zločiny na Ukrajině, nebudou mít vyšetřovatelé zrovna jednoduchou práci.
Putin a soud?
„Když to trochu zlehčím – my jsme vždy u tribunálu z legrace říkali, že potřebujeme najít listinný důkaz, kde by bylo napsáno: ,Zabijte všechny‘. Takové důkazy samozřejmě neexistují. To jsou všechno chytří lidé, kteří, když se dostanou tak vysoko do politiky, podobné hloupé důkazy nezanechávají,“ vysvětluje Dzuro.
Čtěte také
Vyšetřování válečných zločinů bude podle něj ale hned na několika úrovních. „Nejdřív na úrovni, které se v angličtině říká ,crime base‘ – musíme zjistit, kdo kde koho zabil. To znamená, jaká tam byla jednotka, kteří vojáci... až po to, které oběti zemřely. Vyšetřování válečných zločinů se vlastně hodně podobá vyšetřování organizovaného zločinu,“ popisuje.
„Musíme vždy najít ,link‘ mezi tím, co se stalo – crime base –, a tím, kdo o tom rozhodl. V dnešní době je to hlavně otázka elektronická, takže se musí nějakým způsobem infiltrovat komunikace mezi řídícími složkami armády, policie a vrcholným vedením.“
„Druhá věc je, že musíme mít ,insiders‘, tedy lidi, kteří v systému pracují a z nějakého důvodu, ať z morálního, nebo že jim někdo šlápnul na kuří oko, se chtějí pomstít. I závist je z pohledu vyšetřovatele důležitá vlastnost, protože kdyby ten člověk byl spokojený, tak s námi nespolupracuje,“ vypočítává Dzuro.
Poradili jsme si s jinými...
Zatím se sice zdá, že Vladimir Putin se jen tak před soudní tribunál nedostane, „ale on tam nakonec bude,“ je přesvědčený bývalý vyšetřovatel. „Nám také nikdo nevěřil, že se to v Jugoslávii podaří. Ale chce to důkladnou práci,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
„Mezinárodní vyšetřování stojí hodně peněz. Jen pro představu: tribunál k Jugoslávii fakticky existoval v letech 1994 až 2017, vyšetřoval 160 pachatelů a stálo to dvě miliardy dolarů. To je fůra peněz. Důležitý je tak souhlas OSN, tedy mezinárodního společenství, aby to financovalo. A vedle peněz potřebujete šikovné lidi, vyšetřovatelé, právníky a trochu štěstí. To je taky hodně důležité.“
Navzdory všemu ale Vladimir Dzuro věří, že spravedlnost nakonec ruského prezidenta dostihne.
Pokud se začne Putinova loď potápět, bude to pro vyšetřovatele dobré znamení. Ti, kdo začnou loď opouštět, budou úžasným zdrojem informací.
Vladimír Dzuro
„Nikdo nám nevěřil, že zatkneme Slobodana Miloševiče – a zatkli jsme ho. Stejně jako Radovana Karadžiče, bývalou bosenskou prezidentku Biljanu Plavšičovou, Radko Mladiče, velitele armády Republiky srbské,…“ vyjmenovává.
„Ti všichni byli zatčeni a odsouzeni. Proto bych teď, kdy je prezident Putin u moci a vypadá nedotknutelný, nedělal závěry z toho, že nemůže být nikdy zatčen.“
Když se loď potápí
Nejprve by se ale muselo začít křeslo pod ruským prezidentem houpat.
„Když to vypadá na prohru a loď se začne potápět, tak kdo ji opouští jako první? Odpověď znáte. Proto si myslím, že pokud se začne Putinova loď potápět, bude to pro vyšetřovatele dobré znamení. Ti, kdo začnou loď opouštět, budou úžasným zdrojem informací pro vyšetřování,“ naznačuje Dzuro.
Čtěte také
„Pokud ale potáhne k vítězství, tak se každý bude bát. Podívejte se, kolik lidí umírá v Rusku nebo Rusů venku – tedy ti, kdo byli v opozici vůči prezidentu Putinovi. Tady ten strach hraje obrovskou roli,“ pokračuje.
„Na druhou stranu, upřímně si nemyslím, že by Putin byl zatčen mezinárodním společenstvím. Ne, že bych si to nepřál, ale musíme žít v realitě. Rusko je ,super power‘ a nukleární mocnost, a tyto země jsou si trochu rovnější než ostatní,“ uzavírá Vladimír Dzuro.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí, vysíláme v repríze.
Související
-
Novinářka Procházková: Mezi běžnými Rusy stoupá touha po míru a nervozita z války
„Zdá se, že touha po míru – nechci říct odpor proti válce – roste,“ říká novinářka Deníku N Petra Procházková.
-
Lukašenko je bestiální člověk. Se svými kritiky někdy nakládá hůř než Putin, říká novinář Kundra
O „ztracených“ politických vězních nemá nikdo informace. „Nemáte vůbec kontrolu nad tím, jestli je těmto lidem třeba poskytována elementární lékařská péče.“
-
Až Putin vyhraje volby, může přijít nová velká vlna mobilizace, říká rusista Příhoda
„Od Putina teď slyšíme možná překvapivě tvrdé výroky – jeho machistický postoj ho provází od začátku kariéry,“ komentuje rusista a historik Marek Příhoda.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
