Vladimír Dzuro: Z Prahy můžete těžko posuzovat, jak byste se zachovali, kdyby vám vyvraždili rodinu

Vladimír Dzuro

Z vyšetřovatele se stal byrokrat,“ říká Vladimír Dzuro, elitní vyšetřovatel a bývalý kriminalista, který dnes vede Úřad pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Jeho nynější zaměstnání a šetření korupce se silně liší od vyšetřování válečných zločinů, které dříve vedl na Balkáně.

U OSN korupce existuje stejně jako v každé jiné byrokracii. Když je někde hodně peněz, které se používají například na mírové operace, tak se vždycky najde nějaký dobrák, který by si je chtěl přivlastnit.“

Vladimír Dzuro, policejní rada ve výslužbě, se narodil v roce 1961 v Kladně. V letech 1983-1995 pracoval jako kriminalista pro Policii České republiky, nejprve u Kriminální policie v Praze 10 a později v Národní ústředně Interpolu v Praze. V roce 1994 se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR), od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. V současné době vede newyorskou kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN. Za dlouholetou úspěšnou práci pro Mezinárodní tribunál obdržel medaili Za službu mezinárodní spravedlnosti a policejní prezident mu udělil Plaketu Policie České republiky a následně Čestnou medaili za trvalý přínos k budování a prosazování dobrého jména Policie České republiky. 

Byl to slušný člověk

Kvůli práci pro OSN musel Dzuro čekat 10 let na povolení vydat knihu o pátrání po zločincích obviněných z masakrů a genocidy v době války v bývalé Jugoslávii. Velmi zajímavá je jeho zkušenost s proměnou slušných lidí v bestie. Dává příklad starosty Vukovaru, prvního zatčeného. Jeho zadržení bylo v této oblasti průlomové a odvážné akce vyšetřování masového masakru se ujal právě Vladimír Dzuro.

Stále živé jizvy po bombardování Jugoslávie

02625695.jpeg

Před patnácti lety zahájila Severoatlantická aliance bombardování Jugoslávie. Cílem operace Spojenecká síla bylo zastavení násilností ozbrojených sil prezidenta Slobodana Miloševiče vůči Albáncům v Kosovu.

Tihle lidé nebyli typičtí zločinci, gangsteři, kteří by někde vylupovali banky. Starosta Vukovaru byl před válkou jistě slušný člověk, intelektuál, měl vysokou školu, nebyl za nic trestaný, politik. Ale v konfliktu se začal chovat jinak,“ říká a dodává na svoji vlastní adresu:

Když žijete v krásné Praze a největší problém, který máte, je, že se vám rozbije mobilní telefon, tak těžko můžete posuzovat to, jak byste se zachovali, kdyby vám někdo vyvraždil rodinu. Myslím, že ti lidé byli úplně stejní, jako jsme my. Také nečekali, že se budou vraždit. A pak se z nich stali masoví vrazi. Vzniká děs z toho, že se tohle za určitých podmínek, i když si to nechceme přiznat, může stát komukoli z nás.“

To, že jsme zdraví a že jsme naživu, je obrovský dar.
Vladimír Dzuro

Práce u tribunálu změnila vyšetřovateli životní hodnoty. „Množství neštěstí, které tady normálně nevidíte, mě donutilo uvědomit si, že jsou v životě důležitější věci, než je mobilní telefon nebo krásné auto. Tady někoho zabijí, oloupí, je to tragédie, ale není to tak akumulované zlo. Když se na to díváte z gauče v krásném bytě, tak to zní pateticky. Ale to, že jsme zdraví a že jsme naživu, je obrovský dar.“

Poslechněte si celý rozhovor s hostem pondělní Osobnosti Plus. Dozvíte se také, proč nesmí o své práci pro OSN mluvit, nebo jak vzpomíná na bývalou Jugoslávii.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související