Psycholožka Bartáková: Nejde vychovávat děti, jak to dělali prarodiče. I když si říkají, co ty mladí blbnou

20. červen 2025

Dobrého a špatného rodiče nerozlišují jednotlivosti, ale schopnost napravovat své přešlapy. Je o tom přesvědčená psycholožka a psychoterapeutka Vlaďka Bartáková, podle které je velice důležité navázat s dítětem kontakt a napojení. „Ve chvíli, kdy se s námi dítě cítí bezpečně, tak je pak mnohem ochotnější k našemu káznění, k našemu vedení,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus.

V současnosti přibývá prarodičů z generace takzvaných Husákových dětí. Psycholožka Bartáková připomíná, že jejich výchova byla velice odlišná od toho, co považujeme za standardní výchovu dnes.

Čtěte také

„Dnešní rodiče už nemůžou dělat to samé, co dělali jejich prarodiče. Já jsem Husákovo dítě, jsem typický příklad toho, jak se to dělalo ve smyslu ‚cukr a bič‘. Já tomu říkám ‚jak se vyšívalo na přežívacích mechanismech‘. Myslím, že pokud se dnešní prarodiče trochu nezajímají, tak si říkají, co ty mladý blbnou,“ popisuje.

Může tak přibývat konfliktů mezi prarodiči a rodiči o tom, jak vychovávat novou generaci. „Ono to totiž nedává smysl, proč to měnit,“ uznává psychoterapeutka pocity současných prarodičů. 

„Protože ve chvíli, kdy hodně zahartusíme nebo případně párkrát dáme toho ‚starýho socialistickýho facáka‘, který vedl ke slušnému vychování, tak to funguje rychle,“ připouští a přibližuje princip: 

„Když budíte hodně strachu nebo hodně bolesti, tak naskakuje přežívací mechanismus našeho fungování. Naše psychika chce přežít, a tak může pozměnit to chování.“

Čtěte také

„Ale když zjistíme, že nemáme jen tento přežívací, ‚ještěří prastarý‘ mozek, že jsou tam i vyšší části mozku jako emoční mozek a pak lidský mozek, tak je zbytečné vyšívat jen na přežití. Když můžeme fungovat na vztahových částech mozku,“ říká.

A navrhuje, jak neztratit pouto mezi rodičem a dítětem třeba po incidentu, kdy rodič na dítě naštvaně vyjede verbálně nebo i lehce fyzicky. V tu chvíli je totiž vztah otřesen a potřeuje opečovat.

„Je to na rodiči, až se uklidní, aby řekl: ‚To na tebe muselo být moc, jak jsem tě drapla. Musel ses vyděsit. Musela ses fakt naštvat.‘ A pozor, v tuhle chvíli předpokládám, že dítě cítí, že je tam rodič pro něj, a tak mu začne dávat najevo, že se mu to opravdu nelíbilo. Takže je důležité mít i kapacitu na to, že teď přijdou emoce,“ nabízí příklad jedné z možných situací a dodává:

„Myslím, že předchozí generace nebrala v potaz ošetřování toho, jak se dítě cítí.“

Napojení a kontakt

Důležitým tématem vztahů mezi dětmi a rodiči je podle Bartákové nyní nedostatek napojení a kontaktu. V pořadu Rádia Wave Houpačky to psycholožka ukazovala na populárním seriálu Adolescent, který zachycuje příběh mladého chlapce, který zavraždil spolužačku. Jeho rodiče si přitom vůbec nevšímali, že se jejich syn mění v internetovém prostředí takzvané manosféry.

Čtěte také

„Tam bylo strašně vidět, jak jim chyběl kontakt, jak jim chybělo napojení. A nakonec to s tím dítětem nedopadlo dobře. A já si nemyslím, že je to obecně největší problém. Myslím, že je to velikánský problém, když se to děje, protože bez kontaktu a napojení, které vytváří bezpečí, nejsme s to dobře děti vést,“ upozorňuje.

„Kontakt a napojení se dělá v obyčejném povídání, které tady my dvě spolu máme. V tom, že vidím, že se na mě vlídně koukáte a že opravdu sledujete a posloucháte, co říkám. I tohle je úplně běžná drobná věc, která nám vytváří kousek toho kontaktu.“

Čtěte také

Problém podle ní nastává, když rodič nedokáže dát dítěti najevo, že ho slyší a vidí. 

Ve chvíli, kdy se člověk cítí viděný a slyšený, tak se cítí přijatý. To je základ psychického bezpečí, což je pro nás rodiče skvělé. Ve chvíli, kdy se s námi dítě cítí bezpečně, tak je pak mnohem ochotnější k našemu káznění, k našemu vedení,“ vysvětluje psycholožka Bartáková.

Jak se pozná nevychované dítě? Jak důležité jsou pro děti hranice a řád? A jak má rodič postupovat, pokud dítě překročí nějaké pravidlo? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.