Demografka: Dítě je dnes pečlivě připravený projekt. Jenže po třicítce se do života integruje hůř
„Pečlivá příprava na rodičovství znamená dostatečné finanční zajištění, vlastní bydlení, psychickou připravenost a také mít správného partnera,“ vypočítává demografka jednotlivé podmínky, které dnes často mladí lidé chtějí mít splněné, než založí rodinu.
Čtěte také
„Jenže tohle je obtížné naplnit,“ poukazuje Kocourková. „A čekání na správný moment vede k neustálému odkladu rodičovství. Je to až přehnané a vytrácí se z toho radost. Mladí lidé se dlouho necítí dostatečně zralí na to, aby vůbec k rodičovství přistoupili.“
Generace označovaná za Husákovy děti podle ní k zakládání rodiny přistupovala více intuitivně. „Souviselo to i s tím, že hodnota dítěte byla vyšší a rodičovství více přispívalo k naplnění smyslu života než dnes,“ soudí demografka.
„Navíc budování zázemí a zabezpečení rodiny probíhalo tak nějak za pochodu. Nemuselo být vše kompletně připravené, aby si lidé mohli dovolit dítě,“ srovnává výzkumnice, která se příčinami poklesu porodnosti zabývá v rámci výzkumného projektu Příležitosti a rizika individualizace společnosti.
Ocenit rodičovství
Podle Kocourkové má rodičovství dnes pověst čehosi zastaralého. „Není to jen o těch ekonomických podmínkách, ale i o tom, že bychom měli zdůrazňovat hodnotu rodičovství pro naplnění života. Šťastná rodina je to důležité pro to, aby se člověk cítil dobře,“ zdůrazňuje Kocourková a navrhuje, aby se s těmito hodnotami setkávaly už děti ve školách.
Jinak to totiž vypadá, že vyhrál ten, kdo děti nemá. Například ženy, které nemusí poté, co se věnují svému zaměstnání, starat doma o rodinu, tedy vykonávat takzvanou druhou směnu.
„Tohle asi bude čím dál větší bariérou k tomu, aby ženy realizovaly své reprodukční plány,“ uznává Kocourková.
„Společnost bude muset mnohem více ocenit rodičovství. A to ne ve smyslu úhrady nákladů, ale v tom smyslu, jak vyrovnat životní standard bezdětných s těmi, kteří mají děti. Rozdíly mezi nimi jsou čím dál větší,“ upozorňuje.
Čtěte také
„A ti bezdětní jako by vyhráli, protože nemají náklady spojené s výchovou dítěte, ale budou čerpat z důchodového systému. Tohle by měla společnost víc vyrovnat,“ míní.
Připomíná také, že za posledních třicet let vzrostl věk, kdy ženy rodí prvního potomka, a to z 21 let blíže ke třicítce. „Ne každý si ale uvědomuje, že je mnohem jednodušší zařadit dítě do svého života, když jste mladí a ještě nemáte všechno vybudované,“ doporučuje.
„Po třicítce už máte spoustu zájmů a aktivit, až skoro není čas pořídit si dítě. Čím déle rodičovství odkládáte, tím hůře se vám dítě integruje do života. Musíte si říct, jestli dítě chcete, a neodkládat ten správný moment,“ zdůrazňuje a dodává:
„Každý přispívá k demografii. Je to o každém z nás. A rozhodnutí, jestli teď je ten správný moment pro to mít dítě, ovlivňuje naši budoucnost.“
Poslechněte si celé Leonardo Plus. Jak se má proměnit zdravotní systém, aby byl připravený na stárnutí populace? Proč není Česko připravené na velký počet dospívajících, kteří se nyní chtějí dostat na střední školy? Můžeme ošálit biologické hodiny? Jaké dopady na ekonomiku a zdravotnictví lze s méně dětmi předpokládat?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
