Lasicová: Táta si psal deníky. Měl rozsáhlé plány, jak bude doma pomáhat, ale ráno ho to opustilo
Dcera Magdy Vašáryové a Milana Lasici připravuje dokumentární snímek o svém otci. „Přemýšlím, co by na to řekl. Asi by byl trochu naštvaný, že se o něj někdo vůbec zajímá,“ soudí scenáristka a spisovatelka Hana Lasicová. Vychází při tom z deníků, které si její otec vedl. „Věděla jsem o nich. Když jsem je našla, okamžitě jsem je začala číst. Ani mě nenapadlo, že bych se měla ostýchat,“ přiznává autorka, která na instagram točí také videa, kde si utahujete i ze své maminky.
„Našla jsem tam rozdíl,“ vypráví Lasicová a dokládá: „V noci tam psal většinou různé plány, že musí víc pomáhat v domácnosti, že musí opravit chatu a být živitel rodiny. A ráno ho to zase opustilo a prožil ten den stejně jako předchozí. V životě jsem ho neviděla ani vyměnit žárovku, ale plány měl opravdu velmi rozsáhlé.“
Čtěte také
Ačkoliv byl Milan Lasica v soukromí introvert a emoce nedával najevo, alespoň o nich psal.
„On nebyl člověk, který by je extrovertně dával najevo. Byl introvert, takže on si to nějak sám zpracovával. Možná jsme jen tak nějak cítili, že nějaké emoce tam jsou, ale netušili jsme, v jakém rozsahu. Nechával si je pro sebe,“ připouští scenáristka a dodává, že sama je introvert. „Je to boj,“ směje se.
Dokument ponese název Lasicovi vstup zakázán. To odkazuje na hercovy potíže s komunistickým režimem i na ceduli, kterou si vyvěsila na dveře dcera Júlia Satinského.
„Když k nim otec přišel tvořit, tak se s vždy s Júliem Satinským zavřeli do pracovny a ozývaly se odtamtud strašné výbuchy smíchu. Děti tam měly vstup zakázané, aby je nerušily. A tak si děti daly na oplátku na dveře dětského pokoje, že k nim má zase zakázaný vstup Lasica,“ přibližuje a doplňuje:
„Myslím, že byl rád. Nebyl to typ, co by si povídal s cizími dětmi.“
Patriarchát z kostela
Pro Lasicovou jako umělkyni je zásadní téma ženské emancipace a autonomie. Říká, že je to nekončící proces.
„Emancipace začíná tím, že dokážu rozhodovat o vlastním životě a vlastním těle. Mám pocit, že je stále potřeba ten boj vést znovu a znovu, ono to asi nikdy neskončí. Vždycky se ozývají nějaké hlasy, které nás chtějí o autonomii připravit,“ míní a srovnává státy někdejšího Československého:
Čtěte také
„Česko je země, která není historicky příliš nábožensky založená. Klerikální vlivy jsou zde menší než na Slovensku, kde se dá patriarchát lehce skrýt za kostelní kázaní.“
Před lety naspala Lasicová knihu Služka, která byla později zfilmována. Vychází v ní z příběhu tety Anky, která vychovávala její matku Magdu Vášáryovou. Součástí příběhu Služky je i lesbický vztah, tento nápad vnukl spisovatelce její otec.
„Myslela jsem si, že když se o něčem začne mluvit a když to začne být pomalu akceptované a my začneme přijímat naše děti, které se s tím můžou potýkat, tak že už je to vyřešené. A že to už bude dobré. Ale není to tak. Čím je silnější liberální proud, o to víc se musí ozývat konzervativní hlasy,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
