Lukašenko je bestiální člověk. Se svými kritiky někdy nakládá hůř než Putin, říká novinář Kundra
Manžel běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské není jediným politickým vězněm běloruského režimu, po kterém se slehla zem. Je jich celá řada a rodinám i právníkům se „ztratili“ v běloruském vězeňském systému. „U nejvíce exponovaných politických vězňů rozhoduje o tom, kdo ‚se ztratí‘, sám Lukašenko. Jsou to lidé, kteří mu hodně leží v žaludku,“ říká Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.
Zdá se, že Lukašenko jako by opisoval od Putina v tom, jak nakládá s opozicí. „Zároveň bych si dovolil tvrdit, že v některých osobních vendetách vůči svým kritikům dokáže být ještě drsnější, nelítostnější. Je to velmi bestiální člověk,“ popisuje Kundra.
O „ztracených“ politických vězních nemá nikdo informace, a to ani jejich blízcí či rodinní příslušníci. Jejich advokáti se za nimi nemohou dostavit. „Nemáte vůbec kontrolu nad tím, jestli je těmto lidem poskytována elementární lékařská péče, v jakých podmínkách tam žijí, jestli tam totálně nemrznou, jestli postupně v podstatě neumírají.“
Čtěte také
Kundra uvádí případ Maryje Kalesnikavové: „Než byla definitivně ‚ztracena‘, tak byla vězněna v ženské trestanecké kolonii, kde byla v celách obrovská zima. Byla tam v nelidských podmínkách, často musela na místě ve velmi malé cele udělat během dne deset tisíc kroků, aby se vůbec trochu zahřála. Kvůli tomu měla velké zdravotní problémy a nakonec ji museli operovat.“
Když novinář zpovídal v Bělorusku manželky vězněných opozičníků, jedna uvedla, že tyto přesuny, kdy jak advokáti, tak rodiny vězňů zcela ztrácí přehled, kam tito lidé směřují, jsou nejnebezpečnějším obdobím v životě politického vězně.
„Příbuzní se často nedozví, kam jejich blízké přesunují, protože jim to úřady prostě neřeknou. Je těžké ty lidi dohledat a během tohoto období se jim může stát cokoliv,“ vysvětluje.
Bestialita i křehkost režimu
Potřeba Lukašenka „vymazávat lidi z povrchu zemského“ může podle Kundry pramenit nejen z jeho bestiality, ale také z jisté křehkosti běloruského režimu. „Nemusí se cítit jistý v kramflecích, ač to tak po násilném potlačení velkých protestů v roce 2020 může vypadat.“
Čtěte také
„Má zapotřebí ‚nechat ztratit‘ politické vůdce, kteří by případně mohli podnítit revoluci u lidí, kteří jsou na svobodě a kterým revoluce nezmizela z hlavy, akorát se přesunuli z ulice do svého soukromí,“ hodnotí.
Takových lidí prý sice nejsou miliony, ale statisíce ano. „V Bělorusku je ale nepochybně i celá řada lidí, kteří berou Lukašenkův režim a Lukašenka, který jim dlouhodobě přináší určitou stabilitu, jako někoho, koho tam prostě mít chtějí.“
„Například Rusko procházelo různými ekonomickými propady, lidé přišli o důchody a byla tam celá řada sociálních, ekonomických problémů a pnutí. Ale Lukašenko někdy od začátku 90. let, kdy je permanentně u moci, nikdy nenechal Bělorusko takto ekonomicky propadnout. Ti lidé tam nějak žijí a některým to stačí, proto ne úplně všichni jsou nakloněni demokratům,“ dodává Ondřej Kundra.
Jak Bělorusové vnímají válku na Ukrajině? A jak málo stačí v Bělorusku k uvěznění? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Libor Dvořák: Lukašenko si napsal zákon o prezidentovi
Bez větší světové pozornosti běloruský prezident Lukašenko podepsal novelu zákona O prezidentovi, která vychází z upravené běloruské ústavy.
-
Libor Dvořák: Jaké šance má prezidentský kandidát Naděždin
O minulém víkendu vyrostly v řadě ruských i zahraničních měst dlouhé fronty. Lidé chtěli podpisem podpořit kandidaturu Borise Naděždina v ruských prezidentských volbách.
-
Jiří Leschtina: Proč Putinova trollí armáda zaútočila na Ondřeje Vetchého
Jméno Nemesis přisoudila řecká mytologie bohyni spravedlivé odplaty. Příznačně ho nesou drony pro Ukrajinu, na které vybírá peníze spolek, jehož předsedou je Ondřej Vetchý.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.