Až Putin vyhraje volby, může přijít nová velká vlna mobilizace. Válku teď podporuje asi 10 až 15 procent Rusů, říká rusista Příhoda

18. leden 2024

„Od ruského prezidenta Vladimira Putina teď slyšíme možná překvapivě tvrdé výroky – jeho machistický postoj ho provází ale od začátku kariéry,“ komentuje rusista a historik Marek Příhoda. Putin totiž nedávno znovu pohrozil úderem, ze kterého se Ukrajinci nevzpamatují, Ukrajince pak označil za pitomce s vymytými mozky, protože prý mohli mít mír už dávno.

Čtěte také

„Nemění se tvrdost Putinovy rétoriky, ale mění se objekt, na který je to směřováno. Nejdřív to byli teroristé – vzpomeňte na jeho slova, že bude ničit teroristy všude –, pak Západ, Spojené státy a v posledních letech je to Ukrajina,“ vypočítává rusista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Akademického centra Borise Němcova v Osobnosti Plus.

„Média si všimla hlavně slova pitomec, hlupák – v ruštině je to придурок/pridurok. To slovo ale není úplně nejhorší nadávkou a je spíš jen třešničkou na velkém dortu upečeném z agresivních výroků vůči Ukrajině.“

Nová mobilizace?

Rusko už v březnu čekají prezidentské volby, o výsledku je i podle rusisty předem rozhodnuto, přesto byly některé změny odloženy na dobu povolební. „Co bylo odloženo, samozřejmě nikdo přesně neví, co je pravděpodobné a o čem se často uvažuje, je nová vlna mobilizace, která by měla nahradit velké ztráty, které ruská armáda má.“

Čtěte také

„Mobilizace v Rusku ale probíhá i teď, ale skrytě a postupně. Spoléhá se na to, že část ruských občanů, kteří pocházejí z chudších regionů, se nechá nalákat nabídkou finanční kompenzace za účast na válce,“ popisuje rusista.

„Je to cynické, ale peníze, které rodiny dostávají za to, že někdo z nich na Ukrajině bojuje, nebo nedej bůh, v boji zemřel, jsou v chudších regionech chápany jako sociální výtah. Pro ně to jsou astronomické částky.“

Kompenzace podle Příhody bývají v řádu milionů rublů. „Jejich platy se pohybují v desítkách tisíc rublů – podle aktuálního oficiálního kurzu rublu a koruny vydělte částku čtyřmi. Takže 30 až 40 tisíc rublů je v regionu bráno jako slušný plat, za který by člověk měl vyžít. A za mobilizovaného dostane rodina měsíčně 200 tisíc rublů, což je tam asi roční plat.“

Čtěte také

Znalci ruské ekonomiky také upozorňují, že jsou kvůli válce odkládány některé výdaje a „látány“ (zatím) ze státního rozpočtu.

„To proto, aby se sociální situace v Rusku udržela v klidu. Aby na lidi příliš nedopadly některé důsledky války, které Rusko pociťuje. Byť od nich zaznívají hlasy, že sankce nefungují, země se s nimi výborně vyrovnala a jsme svědky i nějakého ekonomického růstu. Tady bych všem doporučil, aby se ptali přímo ruských občanů,“ nabádá Příhoda s tím, že realita je úplně jinde.

Rusové se s válkou spíš smířili

Sice nikdo nedokáže říct, kolik Rusů doopravdy válku na Ukrajině i po dvou letech podporuje, protože „průzkumy probíhají ve státě, kde je zavedena přísná cenzura, kde hrozí vysoké tresty za kritiku války nebo režimu. Je i otázka, jestli ti dotázaní neodpovídají podle toho, co se od nich chce slyšet, nejčastěji ale neodpoví vůbec,“

Čtěte také

„Ale poslední měsíce je nejvíc citovaný výrok generálního ředitele státní agentury pro zjišťování veřejného mínění VCIOM Valerije Fjodorova, kterého nejde podezírat, že by snad byl mluvčím opozice. Ten řekl, že ti, kteří chtějí válku, a to až do konce, nehledě na jakékoliv oběti, je v Rusku pouze 10 až 15 procent,“ doplňuje rusista.

„Stále si myslím, že kdyby tam byla svobodná volba, většina Rusů by pro rozpoutání války nebyla, respektive dnes by už byla pro její ukončení – asi by nebyli pro přijetí ukrajinských podmínek atd., ale samotný fakt nepřijetí války je typický pro většinu ruské společnosti.“

„Teď bych spíš použil termín ,smíření se s válkou‘, přijetí války jako fakt. Objevují se hlasy, že množství ruských obětí, ekonomické sankce, zhoršení životní úrovně apod. přece jen obrátí náladu společnosti proti Kremlu. Myslím, že většina – kdyby mohla odpovědět svobodně – v první větě řekne, že je proti válce. Odpověď pak bude pokračovat nějakým ,ale‘,“ uzavírá rusista a historik Marek Příhoda.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.