Musíme být silní, aby se Rusku vyplatilo s námi spíš jednat než válčit, říká velvyslanec v Moskvě
Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“
O tom, zda má mít Česko v Rusku svého velvyslance, se vedly debaty. „My ale nejsme s Ruskem formálně ve válečném stavu. Jsme v silném konfliktu, možná strategickém konfliktu,“ připomíná Koštoval. Moskva sice považuje Česko za nepřátelskou zemi, ale jak designovaný velvyslanec podotýká, ani Česko nepovažuje Rusko „za úplně přátelské“.
Čtěte také
Někteří západní politici dokonce považují prezidenta Putina za válečného zločince. „To je složitá kategorie,“ říká k tomu diplomat.
„Mezinárodní právo je necentralizované, nemá centrální autoritu, aby ho někdo vynutil. Prezident Putin je podle ruských pravidel zvolen a ruská vláda ovládá území své země. A v tomto smyslu je to aktér v mezinárodních vztazích,“ poukazuje.
A připomíná, že debaty o zřízení trestního tribunálu kvůli válečným zločinům na Ukrajině zatím nepostupuje. „Pokud já vím, jsou tam takové výjimky, že nakonec k žádnému reálnému stíhání nedojde. A ani svět není v tuto chvíli ve stavu, v jakém jsme, schopný zasednout za jednací stůl,“ míní.
Čtěte také
Přesto prezident Petr Pavel při oslavách konce války přirovnal Rusko v některých ohledech k nacistickému Německu. Proti tomu se ohradilo ruské velvyslanectví v Česku s tím, že vyjádření považuje za cynické.
„Možná to prezident vyjádřil tímto způsobem. Obsahově stejně by se to dalo vyjádřit tak, že Rusko je frustrováno výsledky studené války a chce se vrátit na výsluní jako velmoc prvního řádu. Ta frustrace a chtění vrátit se jako silný stát, to je velmi podobné pocitům v Německu po konci první světové války,“ popisuje designovaný velvyslanec.
Aby se vyjednávání vyplatilo
Navzdory všem námitkám je podle Koštovala přínosné s Ruskem jednat. „Určitě mocenská složka nebo reálpolitická hraje na ruské straně velkou roli,“ uznává diplomat a zdůrazňuje:
„Pokud se chceme na něčem domluvit, musíme my sami, jako Česká republika, jako Evropská unie, nebo jako Severoatlantická aliance, být taky silní. Aby se v té logice Ruska nevyplatilo vést válku, ale vyplatilo se vést jednání.“
Čtěte také
Koštoval si uvědomuje, že Rusko je jiné než Evropa. „V ruském pojetí je modernizátor, reformátor, určovatel života uvnitř Ruské federace stát, vláda. V minulosti to byl car, dnes je to do značné míry prezident, tak, jak to mají napsáno v ústavě. Iniciativa je spíš na státu,“ shrnuje a srovnává:
„My to máme postaveno tak, že iniciativa přichází od voliče, od občanské společnosti a tato konstrukce vnitřního politického uspořádání má jiné výchozí body.“
Zdůrazňuje ale, že politický systém země se může změnit. „Například Japonsko mělo císaře, dnes má také spíš demokratický systém. To si musí nakonec vydiskutovat lidé v dané zemi. Nikdo to za ně nemůže vyřešit. A je na těch lidech, jak chtějí žít,“ uzavírá.
Jaké jsou zájmy Česka v Rusku? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
