Libor Dvořák: Jednání o příměří na Ukrajině? Už budou platit jiná pravidla než před třemi lety
Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Putin totiž navrhl uspořádat v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Pokud se schůzka na jakékoli úrovni v Istanbulu uskuteční, bude to de facto pokračování neúspěšného jednacího procesu ze začátku války.
Vybavte si, co otevřenému konfliktu – a původně vlastně dost rychlému přechodu k jednacímu stolu na turecké půdě – předcházelo. Už koncem roku 2021 americké tajné služby Ukrajinu upozorňovaly, že se na její hranici s Ruskem pod záminkou vojenského cvičení shromažďují obrovské síly potenciálního protivníka. A že je tu přímé nebezpečí brzkého ozbrojeného vpádu.
Čtěte také
Volodymyr Zelenskyj v té době takovouto hrozbu – alespoň na veřejnosti – dost zlehčoval. Je ovšem docela dobře možné, že si byl hrozby velmi dobře vědomý – jen chtěl svůj národ uklidnit.
Události se ale neúprosně braly svou předem jasnou cestou: 24. února 2022 ruské invazní sbory na Ukrajinu zaútočily, a to z vlastního, ale jižním směrem i běloruského území.
Mimochodem s přesvědčením že Kyjev bude dobyt během týdne, v Kremlu nenáviděný Zelenskyj i jeho vláda padnou a Rusové na Ukrajině instalují vládu kolaborantskou – měli mimochodem připraveny hned dvě garnitury.
Čtěte také
Do tohoto rámce zapadá i tehdejší rychlý přechod Moskvy ke kulatému stolu – první tři kola se na přelomu února a března odehrála v Bělorusku, tedy doslova pár dnů po ruském vpádu. To už samo o sobě svědčí o tom, jak skálopevně byl Putin přesvědčen o svém snadném vítězství.
Už tehdy obě strany vyslovily své základní požadavky – Ukrajina se domáhala bezpečnostních záruk a garantované územní celistvosti země, Rusko pak ústavně zaručeného „mimoblokového“ statutu Ukrajiny, ale i jmenování proruského politika Jurije Bojka do funkce ukrajinského premiéra. Přestože běloruská kola jednání k úspěchu nevedla, dohodly se obě strany pokračovat v Turecku.
Ani píď ukrajinské země?
Tam už k žádné dohodě nedošlo: Rusko přišlo s požadavky, které se rovnaly ukrajinské kapitulaci, na což prezident Zelenskyj odpověděl sloganem, který platil až donedávna: „Nevzdáme se ani pídě ukrajinské země“.
Tím tenkrát přímý jednací proces skončil a na současném pokračování přímých rozhovorů – pokud k nim dojde – budou platit o dost jiná pravidla než před třemi lety.
Blesková válka s ruským triumfem se nekonala a Ukrajina na rozdíl od roku 2014, kdy konflikt ruskou anexí Krymu de facto začínal, nezůstala sama.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
