Rusové by mohli vzít Ukrajinu větší silou, kdyby se nebáli odvety Západu, usuzuje expolitik Kocáb
Pokud by se česká vláda začala chovat jako ta na Slovensku, nastal by čas nejen na vzdor a kritiku, ale přímo na neposlušnost, je přesvědčený bývalý politik, poradce prezidenta Václava Havla a zpěvák Michael Kocáb. Uznává, že vláda nastoupila do úřadu nedávno, přesto vnímá některé signály. „Novoroční projev Tomia Okamury (SPD) je skandální a je nutno ho pranýřovat. Mluví jenom sám za sebe, možná ani ne za celé SPD a rozhodně ne za stát,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus.
„Takové otočení na hlavu naší zahraniční politiky je přinejmenším ke kategorickému pozdvižení hlasů. Okamura je třetím ústavním činitelem a mluví za celou republiku. Co si o nás svět má myslet, když ho tímto způsobem uráží?“ ptá se v pořadu Osobnost Plus Kocáb.
K dalším novoročním projevům českých politiků je smířlivější. „Prezident Petr Pavel měl dle mého názoru výborný projev – konkrétní věci tam chybí, ale to, co tam bylo, bylo perfektní. Andrej Babiš (ANO) se nejdříve tvářil velice státotvorně, ale závěr mě nepotěšil,“ hodnotí.
Druhý Mnichov
Signály o tom, že se Česko může odklonit od dosavadního zapojení do mezinárodní politiky, čte Kocáb zejména ve výrocích některých politiků nové vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.
Čtěte také
„Velmi se bojím, že se vydáme maďarskou a slovenskou cestou. To by znamenalo pro naši zemi pekelnou ostudu a mohlo by to znamenat i začátek rozvratu jednoty Evropské unie ve věci Ukrajiny,“ domnívá se hudebník a varuje před spojením premiérů Roberta Fica, Viktora Orbána a Babiše:
„Jakmile by se tento triumvirát vzmohl, mohli bychom se přiblížit k Mnichovu číslo dvě. Mravní a morální dopady by byly katastrofální a mohlo by to mít i bezpečnostní dopady, protože Rusové by se dostali na hranici Slovenska.“
Za nejožehavější otázku, na níž by k rozkolu mohlo dojít, považuje využití majetku ruských oligarchů na obnovu Ukrajiny. Svou roli může sehrát i síla a hlavně nestálost amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se v mírových jednáních intenzivně angažuje, jeho motivace, ani cíl ale nejsou zřejmé.
Čtěte také
„Trump může být Ruskem prachobyčejně vydírán. Vyšlo z materiálů, že se v mládí zamotal s ruskou rozvědkou a oni na něj můžou něco mít. Druhá možnost je, že vidí byznys tak vysoko, že mu všechno ostatní připadá méně důležité, protože potřebuje obchodovat s Ruskem,“ vyjmenovává Kocáb a doplňuje:
„Třetí možnost je, že chce k těm svým 80 vyhraným válkám, přidat rychle ještě tuto, aby se nobelovka přece jenom objevila v jeho kanceláři. Čtvrtá možnost je naprostý cynismus, že mu je fuk, jak to dopadne.“
Skrytá přihrádka Pandořiny skříňky
Principiální postoj evropských lídrů k Ukrajině, která se už roky brání ruské agresi, považuje Kocáb za strategický a silný. „Takzvaná liknavost Západu není žádná liknavost. Je mnoho lidí, kteří to dokáží vyhodnotit, a mnoho lidí, kteří si umějí představit nebo vymodelovat hranici, kdy by to přešlo v třetí světovou válku,“ poukazuje a dodává:
Čtěte také
„Je potřeba určité skromnosti v posuzování toho, co dělají mocní, protože opravdu je to velká hra. Pandořina skříňka už se otevřela, ale je tam ještě jedna tajná přihrádka, a to je použití jaderných zbraní.“
Rizika podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin, protože ruská ofenziva není tak silná, jak by mohla být.
„Rusové nejsou poraženečtí. Na druhou stranu si všimněte, že váhají ve výběru zbraní, které by použili proti Ukrajině. Mají zbraně hromadného ničení, které zatím nepoužívají, nepřešli ke kobercovým náletům,“ uzavírá Kocáb. „To všechno by mohli udělat, munice na to mají dost. Asi by vzali Ukrajinu větší silou, kdyby se nebáli odvety západního světa.“
Jak vidí ambice české vlády směrem k Rusku? Proč narostla agrese ve společnosti? A jak hodnotí aktuální českou politickou opozici? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
