Trump vede mírová jednání jako byznys. Přesto jsou USA pro Ukrajinu nezastupitelné, míní Procházková
Donald Trump byl po schůzce s Volodymyrem Zelenským ve svém floridském sídle Mar-a-Lago velkým optimistou ohledně míru na Ukrajině. Sporné, jak připustili oba prezidenti, ale zůstávají hlavně územní otázky, zvláště pak Donbas. „Ukrajinci chápou, že o část svého území na delší, či kratší čas přišli,“ popisuje pro Český rozhlas Plus reportérka Deníku N Petra Procházková.
Světová média vyzdvihují případnou shodu na bezpečnostních zárukách. Přejí si Ukrajinci, aby se do nich zapojili Američané? Ti totiž chtějí, aby je zajistili spíše Evropané.
Je to tak. Myslím si, že Ukrajinci – a to jak politici, parlament, všichni – chápou, že bez pomoci a dalších záruk ze strany Spojených států toho Evropa zkrátka není schopna. Za druhé chápou, že Evropa v tuto chvíli, a zdá se, že ani v budoucnosti, nebude partnerem v případných rozhovorech s Ruskem. Tuto roli opět plní Spojené státy.
Čtěte také
Spojené státy jsou tedy jak z vojenského, tak i z politicko-diplomatického hlediska pro Ukrajinu naprosto nezastupitelné a vnímá to tak i ukrajinská veřejnost.
Rusko si nárokuje Donbas, patří to dál k nejspornějším bodům?
Myslím, že ústředním bodem je teď pohled na to, jak by se Donbas měl rozdělit. O tom, že by se nějakým způsobem rozdělit měl, Ukrajina už delší dobu uvažuje. Už tady dávno nemáme ukrajinskou tezi „vrátíme svá území, neustoupíme ani o krok“ a podobně. Ukrajinci chápou, že o část Donbasu, část svého území zkrátka na delší, či kratší dobu přišli, že bude okupovaná Ruskem.
Teď se ale jedná o ten zbyteček Luhanské oblasti a zhruba 22,5 procenta Doněcké oblasti, které stále Ukrajinci drží. Přestože na frontě ustupují, myslím si, že dobytí celé Doněcké oblasti by pro Rusko znamenalo řadu měsíců, možná let usilovných bojů.
Čtěte také
Rusko požaduje, aby Ukrajina ustoupila a předala jim to neokupované území bez boje. Sami Rusové by se po Donbasu rozprostřeli. Bez boje. To je ten hlavní sporný bod, na kterém se obě strany nemohou dohodnout.
Prezident Trump připustil, že ruský vůdce není ochoten svolit k příměří, aby mohli Ukrajinci případně v referendu hlasovat o těch územních otázkách. Má tedy prezident Zelenskyj šanci, aby si v tak citlivé věci řekl o mandát od veřejnosti?
To je strašně složitá otázka, protože ano, je to tak. Rusové na jednu stranu požadují, aby Ukrajinci provedli volby, popřípadě s volbami referendum. Odmítají k tomu ale vytvořit základní podmínku, a tou je dočasné příměří, které by umožnilo třeba předvolební kampaň nebo vysvětlení otázek v případném referendu.
Je tam ještě možnost, že by se Zelenskyj obrátil pouze k parlamentu. O tom se uvažuje, bylo by to samozřejmě technicky jednodušší. V tuto chvíli ale vůbec nevíme, jak přesně by ta otázka stála. Zda tak, že předáme celý Donbas Rusům, nebo zůstaneme stát tam, kde stojíme – to je ten hlavní princip, který prosazuje Zelenskyj a o kterém by se pravděpodobně jednalo.
Okupovanou část Doněcké a Luhanské oblasti tedy necháme pod okupační správou a zůstaneme stát tam, kde stojíme ve chvíli, kdy bude zastavena palba. To je pozice Ukrajiny. Pochybuji, že by se Zelenskyj ptal svých občanů, jestli má odevzdat bez boje zbytek těch jmenovaných oblastí.
Hlasy ze zahraničí
Na nedělní tiskové konferenci Zelenskyj naznačil, že by chtěl, aby v referendu hlasovali i Ukrajinci v zahraničí. Bylo by reálné tohle zorganizovat, když, jak sám připustil, by šlo o miliony lidí? A bylo by to přijato dobře na Ukrajině samotné?
Je to pět až šest milionů lidí, kteří opustili Ukrajinu. Zelenskyj to chce, má k tomu ovšem pádný důvod. Je to opět postoj Vladimira Putina. Ten nedávno prohlásil, že chce, aby v takových akcích, jako jsou volby a referenda, hlasovali i Ukrajinci, kteří žijí v Rusku. Dokonce řekl, že jich je 10 milionů, což je naprostý nesmysl.
Čtěte také
Pokud by se tedy prosadilo, že by hlasovali třeba Ukrajinci na okupovaných územích, kteří jsou pod obrovským vlivem ruské propagandy, pak by samozřejmě bylo nutné, aby hlasovali i Ukrajinci žijící v Západní Evropě, popřípadě ve Spojených státech. Bez jejich hlasů by totiž ta proruská část měla obrovskou převahu.
Myslím si, že hlasování je ale poměrně daleko. Protože technicky uspořádat takové referendum, popřípadě volby, bude nesmírně složité, i když nikoliv nemožné.
Americký prezident na tiskové konferenci prohlásil, že je Rusko údajně ochotno se podílet na rekonstrukci Ukrajiny. Dokonce se zmínil o tom, že by jí dodávalo energii za nízké ceny. Třeba BBC to dává do kontrastu s útoky na energetickou infrastrukturu, jakým Ukrajina dlouhodobě čelí. Dá se čekat skepse ukrajinské veřejnosti?
Kdyby ta situace nebyla tak dramatická a tragická, tak by to bylo k smíchu. Na jednu stranu vidíme systematickou likvidaci ukrajinské energetické infrastruktury, ale i zásahy civilních objektů, devastaci té země. Na východ od Dněpru v některých městech opravdu nezůstalo skoro nic.
Čtěte také
A na druhé straně vidíme údajnou ochotu, dokonce Trump použil slovo štědrost, Putina, který se těší na to, jak bude Ukrajinu obnovovat.
Jednak je to směšné a jednak to vypovídá o tom, že Trump, a pravděpodobně jeho vyjednavač Steve Witkoff, vidí mírové dohody spíš jako obchod, jako kšeft. Jako něco, co si s Putinem vyobchodují a co bude výhodné pro obě strany.
Zkrátka rozdělíme si Ukrajinu i její obnovu a bude to dobrý byznys a dokážeme se na tom dohodnout. Zdá se mi, že jednání mezi Washingtonem a Moskvou jsou vedena tímto tónem.
Poslechněte si celý rozhovor s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



