Dokud existuje Ukrajina, nemá Putin jak říct, že Rusko vyhrálo. To neobhájí, tvrdí analytik Sybera

29. prosinec 2025

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. Podle Adama Sybery ze serveru Kyiv Independent jsou sice Rusové schopni obrátit ve svůj prospěch leccos, dokud ale bude existovat Ukrajina, nemůže Vladimir Putin prezentovat mír jako vítězství. „Absenci vnitřní politiky nahrazuje megalomanstvím a příběhem o Západu, který chce Rusko zničit. Jakmile si Rusové uvědomí, že mají na výběr, tak jim nebude Putin stačit. Toho se obává,“ soudí.

„Vladimir Putin svým lidem vysvětlil, že je to válka za Velké Rusko proti zlému Západu. Je to válka proti našemu světu na území Ukrajiny. A dokud nevymyslí scénář, kde může lidem říct, že jsme vyhráli – jak obhájí ztráty, které jsou dneska skoro 1 300 000 mrtvých i zraněných lidí?“ ptá se analytik v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Ruský prezident svým občanům zároveň vnucuje příběh o novém Rusku, který je protikladem toho, co reprezentuje Evropa neboli svět založený na ochraně lidských práv, nikoliv na právu silnějšího. Mezitím se ruská ekonomika se proměnila ve válečnou mašinérii.

„Někdo bude muset jednou Rusům vysvětlit, proč je země s tak ohromným nerostným bohatstvím chudá,“ říká Sybera a doplňuje: „Je to velký ruský paradox: Jsme neohrožená země, ale všichni nám ubližují.“

Připouští, že ho děsí, jak se podařilo ruský svět infiltrovat do evropské společnosti a jak část lidí dokáže obhájit neobhajitelné. Vysvětluje si to propagandou a vlivovými operacemi, do kterých podle něj Rusko investuje až dvě miliardy dolarů.

Čtěte také

„Kdybychom měli měřit úspěch ruské propagandy, tak uvidíme, že v posledních volbách vyhrály strany, které se spíš profilují jako antievropské. Vyhrál národní populismus, evropská verze amerického hnutí MAGA (Make America Great Again, pozn. red.),“ upozorňuje analytik a dodává: 

„Bohužel, když sledujeme politické trendy v Evropě i Americe, tak vidíme, že od původních evropských hodnot jsme se poněkud oddálili. A to mě děsí.“

Trauma jako časovaná bomba

Sybera projel osvobozené části Ukrajiny, pomáhá jako dobrovolník a také dokumentuje válečné zločiny, které Rusko páchá. Nejčastěji jde o ostřelování civilní infrastruktury a narušování civilního života, jím samotným nejvíc otřásly příběhy systematického znásilňování žen a mučení zajatců v ruských věznicích.

Čtěte také

V hlavním ukrajinském městě Kyjevě se podle Sybery lidé setkají s válkou pouze v noci, když je Rusko bombarduje. Přes den je ale v ulicích zvláštní stav, kdy se otevřou restaurace a obyvatelé chodí do práce. Všichni však neustále cítí mírné napětí.

„Často je to taková hra na normální život. V noci pak, když slyšíte výbuchy rakety, vidíte, že to skutečné je a že jsou tam Rusové, aby nás zabili,“ popisuje.

Po válce bude pro Ukrajince nejtěžší vyrovnat se s posttraumatickým stresem, analytik to označuje za časovanou bombu. Na Ukrajině si totiž trauma nese nějakým způsobem každý.

„Ať už je to kvůli ztrátě blízkých, nebo kvůli přímému styku s tou válkou. Je tam i kolektivní trauma, kterým si ta země prošla. A když vidíme nálady v Evropě, tak se bohužel obávám, že spousta lidí pro to bude mít malé pochopení,“ dodává.

Jaké zážitky mají vojáci, kteří se vrátili ze zajetí? A jak úspěšná je v Česku ruská propaganda? Poslechněte si celou Osobnost Plus s analytikem serveru The Kyiv Independent Adamem Syberou.

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.