Dzuro: Putin je dnes nedotknutelný. Ruské válečné zločiny se už vyšetřují, odsouzení asi potrvá roky

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o sjednání mírového řešení války, kterou na Ukrajině rozpoutalo Rusko, jen na mezinárodním poli očistila Putinovo renomé, protože byl přijat se všemi poctami, soudí Dzuro:

„Najednou vidíte, že ze tří supervelmocí jedné vládne obviněný válečný zločinec a druhé odsouzený zločinec, protože to není pomluva. Donald Trump byl skutečně odsouzen u soudu v New Yorku.“

Čtěte také

Bahenský: Žádný stát NATO nechce jít do války s Ruskem. Míru se Kyjev přiblížil jen mikroskopicky

Zatknout Putina ale nelze, protože po tom není poptávka v politické reprezentaci, která udává agendu OSN. Zásah není umožněn ani systémem fungování této organizace.

„Systém má problém už v tom, jakým způsobem bylo nastaveno OSN po druhé světové válce. Naši pradědové asi nepočítali s tím, že by se jeden z těchto států pustil do agresivní války vůči sousedovi, takže ten systém nemá opravný mechanismus,“ podotýká vyšetřovatel.

„Pět států má absolutní právo veta. Jeden z nich je v útočné válce, ale vždycky se z té odpovědnosti dostane, protože má právo všechno odvetovat.“

Zároveň by bylo neprůchozí pokusit se tento princip změnit, protože ostatní členové Rady bezpečnosti nebudou chtít přijít o svá privilegia a s nimi spjatý vliv na světové dění, doplňuje expert.

Katastrofa

V důsledu ale ruské válečné zločiny nejspíše zůstanou nepotrestané, nebo bude trvat roky, než k jejich prošetření dojde, poukazuje Dzuro: „Vyšetřování válečných zločinů trvá dlouho. Problém je rozdíl mezi vyšetřováním a souzením. Vyšetřování probíhá. Ale souzení může začít třeba někdy za deset let.“

Čtěte také

Zločiny Ruska na Ukrajině nám zevšedněly. Může to být součástí ďábelské kalkulace, říká filozof

Za příklad dává vyrovnání po jugoslávském konfliktu, on sám tehdy válečné zločiny vyšetřoval. Příkladem je podle něj i dění po druhé světové válce, kdy byly v norimberském procesu souzeny pouze válečné zločiny Německa. Je přitom jasné, že Sovětský svaz a další státy se jich také dopouštěly.

I nyní se mluví o válečných zločinech Ruska, dá se přitom předpokládat, že je páchají i Ukrajinci – jen v odlišné míře a úmyslu.

„Ukrajinci mají právo se bránit, ale i ti bránící se mají povinnost se chovat podle Ženevských konvencí,“ upozorňuje Dzuro.

„Nemyslím, že by Ukrajinci odpalovali rakety na divadla, na nemocnice, na sídliště. Ale když se jednotlivým vojákům dostanou do ruky vojáci z druhé strany, kteří vraždí jejich kamarády, tak etická otázka, jestli ho předáte spravedlnosti, anebo zmáčknete spoušť, je velice individuální.“

Čtěte také

Hlaváček: Za 30 let tu bude pořád stejné Rusko snící o svých křivdách a velikosti. Potřebuje porážku

U oficiálních představitelů ruské agrese je pravděpodobnost zatčení malá. Záležet bude hlavně na tom, jestli se změní tamní režim, politická reprezentace a vůle Moskvy spolupracovat s mezinárodními institucemi.

Současný stav ale vyvolává silnou kritiku OSN a špatný precedent pro případné další agresory. „Je to katastrofa pro mezinárodní společenství a pro spravedlnost jako takovou, protože najednou někdo stojí nad systémem a nikdo není schopný dát mu želízka na ruce a odvést ho do věznice,“ uzavírá Dzuro.

Co můžeme očekávat od OSN v rámci ruské agrese? Jak vypadá vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině? A mohla by vzniknout nová mezinárodní organizace, která by nahradila OSN? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí. Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v srpnu 2025.