Válka je mír? Ti, co to říkají, používají orwellovský slovník. Snad je to jen jejich nevědomostí, míní politolog Šír

20. červen 2024

Válka na Ukrajině rozhodně nekončí, nikdo nemá právo tlačit Ukrajince k příměří, navíc Rusové mají daleko děsivější cíle, tvrdí politolog Jan Šír. „Je totiž potřeba řešit akutní problém, který spočívá v tom, že Rusko v rozporu s mezinárodním právem používá sílu a okupuje části některých sousedních zemí. Rusové nenapadli pouze Ukrajinu, předcházela tomu agrese proti Gruzii v roce 2008,“ vypočítává.

„Stejně tak v rozporu s mezinárodním právem drží svou armádu v Moldavsku nebo se angažovalo v rozvratu suverenity a teritoriální integrity dalších zemí v sousedství, a to včetně Ázerbájdžánu. Narážím tím na Náhorní Karabach a nejen na něj,“ doplňuje politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Čtěte také

Podle Šíra je také třeba připomínat, že se Vladimir Putin nijak netají dalšími úmysly.

„Tím ostatně i zdůvodňuje tuto poslední, vyhlazovací fázi na Ukrajině. Viděli jsme, že tomu předcházelo ultimátum ruské diplomacie směřované nejen na Ukrajinu, ale i na jinou podobu bezpečnostního uspořádání, kde se smí a nesmí angažovat NATO.“

Putinův návrh smluv s NATO předpokládal mj. dvojí členství v Alianci. „Na jedné straně by byly členské státy před rokem 1997, na druhé ty, které přistoupily později – a ty by se směly bránit pouze ve chvíli, kdy jim k tomu dá souhlas Rusko.“

„Proto šlo i o ruský nárok na sféru vlivu, což je jeden z atributů, který Rusové schovávají pod eufemismus, podle kterého jsou supervelmocí – a ty plány mj. zahrnují i Českou republiku,“ připomíná politolog.

Čtěte také

Prohra Ukrajinců by tak podle něj neznamenala jen konec jejich národa jako takového. „Cokoli jiného než ruská porážka totiž znamená, že se jim ta agrese vyplatila. Také by to byl geografický, teritoriální posun Ruska blíže k našim hranicím. Znamenalo by to povzbuzení pro Putina, aby šel dál, protože mu to prošlo a vyplatilo se.“

„V neposledním případě: Kdyby pak na cokoli podobného přistoupilo mezinárodní společenství, byla by to akceptace rozvratu mezinárodního uspořádání založeného na pravidlech. Tím myslím zejména principy a normy mezinárodního práva.“

„Všechno to dohromady vytváří smrtící koktejl. A malý stát, jako je Česká republika, na tomto určitě nemůže nic vydělat. Bez ohledu na to, jestli máme, nebo nemáme rádi Ukrajinu.“

Válka není mír

Takže ti, kteří volají po míru a příměří, vlastně volají po tom, aby Rusko dostalo zelenou k dalším výpadům? „Je to ještě složitější,“ odpovídá Šír.

Čtěte také

„Ti, co takto volají – a úmyslně je nebudu jmenovat –, používají orwellovský slovník, že válka je mír. Protože v momentě, kdy bude jediný ruský voják na území Ukrajiny bez zákonného souhlasu ukrajinské vlády, tak tato situace definuje ozbrojený konflikt, tedy i válku.“

„Pokud někdo válku nazývá mírem, je tu velký problém s tím, jak nakládá s pojmy, jak nakládá s výrokovou logikou. A je pak otázka, proč to dělá – jestli z nevědomosti, nebo je za tím i nějaká další skrytá agenda.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí, vysíláme v repríze.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.