Ukrajina chce mobilizovat tisíce vojáků. „Přes zimu bude mít více času na jejich výcvik,“ popisuje analytik Mičánek
Ukrajina chce na základě zákona přijatého parlamentem v dubnu mobilizovat dalších 160 tisíc lidí. „Je to možné za předpokladu, že má elektronickou evidenci osob, které jsou lidé ve věkovém rozmezí 20 až 60 let a jsou vhodnými kandidáty pro vojáky,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO František Mičánek.
Je reálné za tři měsíce mobilizovat 160 tisíc mužů?
Myslím si, že ano. Pro Ukrajinu to není otázka, jestli by chtěla, ona musí, protože vývoj na frontě, který je v poslední době pro ukrajinské ozbrojené síly poměrně nepříznivý, se dá zvrátit pouze tím, že Ukrajina bude mít další vojáky, kteří budou vycvičeni, vybaveni a budou schopni střídat unavené bojovníky na frontě.
Je to možné za předpokladu, že má Ukrajina elektronickou evidenci osob, kde jsou lidé ve věkovém rozmezí 20 až 60 let a jsou vhodnými kandidáty pro vojáky.
Čtěte také
Zvládne je v tom časovém rozmezí i dostatečně vycvičit?
Za tři měsíce jde brance vycvičit plnohodnotně. Ale aby se z civilního občana stal voják, tak možné není.
Za tři měsíce může člověk dostat základní výcvik, který mu umožní zacházet se zbraní, orientovat se v terénu, zvládat základní taktiku, ale to gró se bude odehrávat přímo na frontě. Doba výcviku by měla být půl roku až rok.
Kde by tedy ti nově mobilizovaní mohli být nasazeni?
To bude rozhodnutí ukrajinských pozemních nebo vzdušných sil, protože noví branci půjdou napříč všemi ozbrojenými sbory. Ale já bych to zasadil ještě do jedné situace.
Jsme na začátku listopadu, začne se zhoršovat počasí, to znamená, že přímo na frontě se bojové operace změní a zpomalí. Potřeba živé síly nebude tak urgentní, takže čas na výcvik může být teoreticky delší, než jsou tři měsíce.
Čtěte také
Samozřejmě bude záležet, jestli tento čas využijí spojenci Ukrajiny, aby dodali dluhy v oblasti materiálu, výstroje, výzbroje tak, aby Ukrajinci byli skutečně schopni postavit několik dalších brigád, které potřebují.
Zisk území?
Jak se zdá, ruská armáda postupuje na východě a od Pokrovsku je dělí už jen pár kilometrů. Je možné tento postup na východě ještě zastavit, byť říkáte, že se v zimě pohyb zpomaluje?
Postup tam je, ale není to nic markantního. Je to v podstatě několik stovek metrů, kilometr za den nebo za týden. Navíc v některých oblastech se Ukrajincům daří lokální protiútoky například v oblasti Torecku. Dneska ráno jsme se dozvěděli, že i v oblasti Pokrovsku se Ukrajincům podařilo vrátit do opuštěných postavení.
Takže tlak ruské armády tam je. Samozřejmě je tam snaha získat nyní maximum území, ale to gró se odehrává v Luhanské a Doněcké oblasti, v těch ostatních je relativní klid – samozřejmě pokud nepočítám vzdušné údery na města a nasazení dronů.
Deník The Financial Times píše o dohodě zprostředkovávané Katarem, která by měla zajistit zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml tyto informace popírá. Je podle vás nepředstavitelného, že se něco takového odehrává?
Čtěte také
Ukrajinci přišli skoro o polovinu své energetické infrastruktury, pro ně to bude velice těžká zima. Na druhé straně ani pro Rusko není úplně jednoduché bránit svoji infrastrukturu a sklady paliv.
Každým útok a každý výpadek energie může mít dopad na popularitu centrální vlády. Taková domluva by byla pozitivní pro obě strany.
Mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že neví, proč by to Rusko dělalo, když jeho záměry jsou jasně dané a kritická infrastruktura je legitimním cílem.
Ale v poslední době je vidět, že se Ukrajině velmi dobře daří zasahovat cíle kritické infrastruktury v hloubi Ruska a ani ruská protivzdušná obrana nezabezpečí stoprocentní jistotu před zimou.
Poslechněte si rozhovor i nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Ukrajinci ztrácí víru, že vyhrají. Nahlas to ale neříkají ani oni, ani Zelenskyj, popisuje zpravodaj
Martin Dorazín věří, že ho práce na Ukrajině změnila k lepšímu a to i díky poznání českých dobrovolníků. „Strašně mě obohatili o svoje přesvědčení,“ popisuje.
-
Rusko nemusí být poraženo. Cílem ukrajinské války může být i stabilita, navrhuje šéf Aspen Institutu
Jakub Landovský, bývalý velvyslanec při NATO, tvrdí, že válka na Ukrajině směřuje ke kompromisu. Za cenu členství v NATO se podle něj Kyjev smíří se ztrátou území.
-
Martin Fendrych: Zelenskyj má plán, západní politici mají strach. A Putin? Ten může být spokojený
Už před měsícem schválil EP usnesení o pokračující pomoci Ukrajině. Europoslanci žádali, abychom okamžitě zrušili omezení použití západních zbraní proti cílům v Rusku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka