Rusko nemusí být poraženo. Cílem ukrajinské války může být i stabilita, navrhuje šéf Aspen Institutu

Na začátku ruského vpádu na Ukrajinu byl západní svět sjednocen v předsevzetí zachovat územní celistvost Ukrajiny. Sám Jakub Landovský coby velvyslanec při NATO v minulosti uvedl, že Česká republika by kompromisní řešení, tedy postoupení části ukrajinského území Rusku, musela vnímat jako nepřijatelné už kvůli zkušenosti mnichovské dohody.

V současnosti však nátlak na Ukrajinu probíhá nejen v rovině rétorické, ale i čistě materiální. A to v podobě nedostatečné aktivity a podpory Západu směrem k napadené Ukrajině.

Čtěte také

Pokud se Ukrajina nedostane do NATO, bude chtít od Aliance garantovat ochranu území, míní Kopečný

„Ve válce platí zbraně. Jestliže neplatíte, nepřispíváte a nedodáváte tolik, aby Ukrajina mohla vyhrát, lze stěží mluvit o tom, že dojde k jinému než kompromisnímu řešení,“ říká k možnému scénáři bývalý velvyslanec. 

„Aby bylo možné naplnit předsevzetí ukrajinského vítězství a celistvosti, množství pomoci by muselo odpovídat tomu, co dodalo Německo, když Irák napadl Kuvajt,“ upozorňuje.

Sám ale kompromis Kyjeva s Moskvou nepovažuje za zcela zavrženíhodný. Možnost, že se Ukrajina bude muset smířit s územními ztrátami, byť výměnou za záruku ochrany ze strany NATO, si dovede představit. 

„Samozřejmě by záleželo, jakou bych dostal záruku a jak by se mi dařilo na bojišti. Ale pokud bych ztrácel co týden nějakou vesnici a musel bych své lidi evakuovat na území Ukrajiny, začal bych o tom přemýšlet. Ale ne protože mi to někdo říká, ale protože válku nedokážu úspěšně dovést k odvrácení agrese – ne k porážce Ruska,“ rozvíjí svoji vizi.

Landovský si je vědom i zranitelnosti této komunikační situace. „O kompromisu se nedá mluvit z pozice oněch původně mnichovských mocností, které část Československa obětovaly ve prospěch míru. Stojí to na realitě, kterou skrze pomoc Ukrajincům vytvoříme.“

Stabilita jako žádoucí cíl

Diplomat navíc předestírá, že vyřešení konfliktu na Ukrajině se nemusí rovnat porážce Ruska. „Nikdo nikdy netvrdil, že Rusko musí být poraženo. Rusko musí být vyhnáno z Ukrajiny, což je případ odvrácení agrese. Není to totéž jako třeba porážka Německa v druhé světové válce,“ připomíná a pokračuje:

Čtěte také

Landovský: Je nemožné uvažovat o partnerském vztahu. Rusko zůstane minimálně desetiletí hrozbou

„Cena, kterou za to zaplatíte, je samozřejmě dražší obrana v budoucnosti. Pokud bude výsledkem tohoto konfliktu, že Rusko získá nějaké území, posílí ho to. Důležitá a sama o sobě hodnotná je ale i stabilita budoucí linie příměří. Pokud nejste schopen dosáhnout svého původního cíle, nové stabilní uspořádání je cílem, který má svou vlastní hodnotu.“

„Za Putinovy vlády žádná hranice není jistá,“ uznává Landovský. A vzápětí dodává: „Putin tu nebude věčně.“

„Nechme budoucnost, ať se odvíjí,“ dodává k vývoji na Ukrajině Landovský. „Rusko je jaderná mocnost. Strategická stabilita ve světě je zcela zásadní a výsledek konfliktu na Ukrajině ovlivní globální bezpečnost a globální obranu.“

Oslabilo by Západ takovéto kompromisní řešení, nebo naopak? Přiblížil by kompromis s Ruskem svět globálnímu konfliktu? A jaké poučení si Západ odnáší ze současného vývoje války na Ukrajině? Poslechněte si záznam celého pořadu v úvodním audiu.