Ukrajina by mohla vstoupit do NATO po dohodě s Moskvou o území, věří Petříček. „Dokud Rusko okupuje, tak je to válka,“ oponuje analytik
Stále víc se diskutuje o možné vstupu Ukrajiny do Severoatalntické aliance. Krok by ale aktuálně byl podmíněný dohodou s Ruskem a uzavřením míru. „Musíme nabídnout Ukrajině pomoc, až konflikt skončí,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus exministr zahraničí a prezidentův poradce Tomáš Petříček (SOCDEM). „Dokud budou Rusové okupovat část území, tak jsme pořád ve válce,“ míní analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Mohla by se Ukrajina stát členem NATO, i když nebude mít pod kontrolou celé své území?
Tomáš Petříček: Jsem především přesvědčen, že naše zodpovědnost je najít co nejsilnější bezpečnostní garance tak, aby případné ukončení konfliktu bylo trvalým mírem a předešlo se možné budoucí ruské agresi. A myslím, že právě budoucnost Ukrajiny v NATO je tou nejlepší garancí.
Čtěte také
Společně s tímto bychom se také měli bavit o tom, jak vytvořit nový širší bezpečnostní rámec, který by snížil celkové napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.
Právě proto podle mě prezident Petr Pavel zmínil, že není nezbytně nutné, aby Ukrajina získala plnou kontrolu nad okupovanými územími. V případě zamrznutí konfliktu totiž musíme hledat, jak zajistit bezpečnostní rámec pro Ukrajinu.
Může se tedy Ukrajina stát členem NATO, i když budou Rusové nadále okupovat některá její území?:
Petříček: Jsem přesvědčen, že ano. Pokud dojde k zastavení ozbrojených akcí a konfliktu. Myslím, že musíme skutečně přemýšlet o tom, jak zajistit Ukrajině bezpečnost, i pokud nezíská zpět plnou kontrolu nad svým nad celým územím.
Jan Šír: V první řadě bych chtěl pochválit pana prezidenta Petra Pavla, že hovoří o členství Ukrajiny v NATO, což je klíčem k posílení bezpečnosti ve východní Evropě, potažmo globální bezpečnosti. Protože se ukazuje, že státy, které nejsou v NATO, jsou zranitelné vůči ruskému agresivnímu chování.
Nicméně členství Ukrajiny v NATO s ruskou okupací části území si umím představit jen těžko. Myslím si totiž, že je to technicky, právně a morálně obtížně proveditelné.
Čtěte také
Sám prezident Pavel hovořil o tom, že by muselo dojít k nějaké dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou, což se podle mě limitně blíží nule. Také by to mohlo nahrávat ruské dezinformační scéně s narativem: „Pojďme přestat podporovat Ukrajinu a dohodnout se s Vladimirem Putinem.“
Je okupace válka?
Prezident Pavel v květnu v rozhovoru pro Sky News řekl, že je vyloučeno více přemýšlet nad členstvím Ukrajiny v NATO, dokud je válka. Neznamená ale okupace ukrajinského území pokračování války?
Šír: Ano, je to přesně tak, to je protimluv. Dokud bude jediný ruský voják na území suverénního státu bez souhlasu zákonné vlády tohoto státu, pak se jedná o válku. Neexistuje mírové řešení, dokud jeden stát okupuje jiný stát.
Nenechme si vnutit ruský narativ, který definuje rozšiřování NATO jako protiruský krok. Rusko sleduje podkopání suverenity menších států.
Tomáš Petříček
Pane Petříčku, také v tom vidíte protimluv? Umíte si představit situaci, kdy válka skončí, ale zároveň se Ukrajina smiřuje s okupací části svého území?
Petříček: To je především záležitost, kterou bude muset rozhodnout ukrajinská veřejnost a politická reprezentace. Tohle nemůžeme rozhodovat za Ukrajinu.
Souhlasím s panem Šírem. Samozřejmě že vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance předpokládá ukončení války a také nalezení řešení toho konfliktu. Zejména to předpokládá dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem.
Prezident Pavel v tom výroku říkal, že může vzniknout nějaká administrativní hranice, která bude uznaná jako oblast, jež není pod kontrolou Ukrajiny. A myslím, že jeho výrok také směřoval k tomu, že budeme muset nabídnout Ukrajině perspektivu, až konflikt skončí.
Všechny státy, které nejsou členy NATO, se jimi urychleně snaží stát. Protože když to nestihnou, tak je Rusko fyzicky zlikviduje.
Jan Šír
Nemohlo by být členství Ukrajiny v NATO pro Rusko záminkou pro rozpoutání války s Aliancí?
Šír: To je právě jeden ze standardních narativů, kterými se snaží Kreml zplynovat veřejný prostor. Šíří, že rozšiřování NATO na východ vede ke konfrontaci s Ruskem, které na tyto procesy musí reagovat.
Toto vidění světa bytostně odmítám, protože je to přesně naopak. Všechny státy, které nejsou členy NATO, se jimi urychleně snaží stát. Protože když to nestihnou, tak je Rusko fyzicky zlikviduje.
Čtěte také
Petříček: Souhlasím. Nemáme si nechat vnutit tento ruský narativ, který definuje rozšiřování NATO jako protiruský krok. To, co Rusko sleduje, je podkopání suverenity menších států.
Jak reálné v tuto chvíli je, že by Ukrajina dobyla zpět všechna okupovaná území? Tím by padla celá debata, jestli se může členem Aliance stát někdo, kdo nekontroluje celé své území. Jak daleko je Ukrajina od toho, aby získala kontrolu nad celým svým územím?
Jan Šír: To je všechno otevřeno. Klíčovým faktorem je mezinárodní pomoc. Nepovažuji to určitě za nepravděpodobné, ale nelze to předpovídat. Nejdůležitější bude opravdu pomoc Západu, která teď úplně nejde tím tempem, jak by si Ukrajinci představovali.
Tomáš Petříček: Je to skutečně otevřená otázky. Kromě mezinárodní pomoci to záleží i na vnitřních faktorech, například na schopnosti Ukrajiny mobilizovat další lidské zdroje, jak zajistit funkčnost velitelské struktury a jak udržet domácí podporu. I ukrajinské obyvatelstvo je unaveno, politická reprezentace na Ukrajině musí udržet podporu občanů pro své dlouhodobé plány.
Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
