Kdyby Ukrajina chtěla přerušit transit ruského plynu do Evropy, tak už to dávno udělala, říká expert

Evropa má před zimou dostatek plynu v zásobnících, terminály pro dovoz zkapalněného plynu jsou využity na méně než 50 procent a v minulých letech došlo k významnému odstřižení se od ruských zdrojů plynu, ujišťuje v Interview Plus Záklasník. 

Čtěte také

Ukrajinský vpád je pro Rusy ponížení, místo odporu k válce bude sílit nenávist, míní novinář

„Rusko dnes je a v nejbližší době zůstane nevyzpytatelným dodavatelem. A trhy prostě nemají rády nejistotu a nevyzpytatelnost,“ podotýká.

K uklidnění trhů podle něj paradoxně přispívá i to, že plyn už dnes putuje přes válečnou zónu. „Kdyby Ukrajina chtěla přerušit transit ruského plynu do západní Evropy, tak už to dávno udělala,“ dodává.

Na konci roku vyprší pětiletý kontrakt zajišťující tranzit mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud se oba státy nedohodnou, mohlo by roli prostředníka sehrát konsorcium firem z Rakouska, Maďarska a Slovenska, což jsou hlavní odběratelé ruského plynu, který představuje asi 15 procent celoevropského dovozu.

„Hodnotově je to obrovský problém. Na jednu stranu máme plná ústa hodnotového leadershipu, ale pak jen přihlížíme, když někdo mlátí mladšího brášku ve škole. Maďarsko nebo Španělsko ten plyn dokonce reexportují dál, takže oni na tom navíc i vydělávají,“ kritizuje bývalý ředitel české pobočky firmy E.ON.

Palivo budoucnosti

Dovoz ruského plynu do Evropy mezi lety 2022 a 2023 klesl o více než 55 procent. Rusko si sice našlo nové trhy, nicméně Gazprom coby největší exportér zemního plynu na světě na tom prodělává, protože objem exportu i cena jsou nižší, než bývaly.

Čtěte také

Elektřina z uhlí se už nevyplatí, ale čím ho nahradit? Musíme se rozhodnout už letos, tvrdí odborník na energetiku

„A Rusko, kde se říká, že až třetina federálního rozpočtu pochází z příjmů z prodeje plynu a ropy, na tom samozřejmě tratí také,“ poznamenává Záklasník.

Čeští zákazníci se podle něj nemusejí obávat většího nárůstu maloobchodních cen, protože většina obchodníků nakupuje na rok i více dopředu.

„Zemního plynu je obrovské množství. Já si dokonce myslím, že ho nikdy ani nespotřebujeme, protože z mnoha důvodů budeme přecházet na zelenější zdroje energie. Úzké hrdlo je v tom, jak ho vytěžit, uskladnit a dostat ke spotřebitelům,“ uvádí.

Možnou náhradou zemního plynu je vodík, o kterém se mluví jako o palivu budoucnosti – tato budoucnost ale ještě nenastala, protože způsoby jeho získávání jsou zatím buďto neekologické, anebo neekonomické.

„Teď je to drahá technologie, ale před sedmi lety byla drahá i elektřina ze solárních a větrných elektráren. Kdyby nám tehdy někdo řekl, že Německo dnes bude 50 až 60 procent elektřiny vyrábět z obnovitelných zdrojů, tak bychom se smáli,“ uzavírá odborník.

Jak je Evropa připravena na energetickou krizi? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.