Represe v Rusku ještě zesílí. Kdo by je chtěl mírnit, toho systém semele, vysvětluje disident Orlov
Rozsáhlá výměna vězňů mezi Ruskem a Západem přinesla počátkem měsíce svobodu mnoha lidem nespravedlivě pronásledovaným putinovským režimem. Jedním z nich je spoluzakladatel organizace Memorial Oleg Orlov. „Jakkoliv jsem sám psal články, sám jsem přicházel na náměstí, ale bral jsem to jako součást své práce v Memorialu. Skončil jsem teď v Německu, vyhoštěný z vlastní země,“ shrnuje v Interview Plus nositel Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.
Cílem organizace, která je v Rusku zakázána, je zkoumání totalitní minulosti Sovětského svazu a jeho represivního aparátu. „Od toho je natažená nit k současnosti. Bez pochopení a přehodnocení totalitní minulosti bude porušování lidských práv pokračovat – proto se musíme zabývat politickými represemi v dnešním Rusku,“ upozorňuje.
Čtěte také
Orlov byl za opakovanou „diskreditaci armády“ napoprvé odsouzen k pokutě, po odvolání už ale následoval tvrdý politický proces, který skončil jeho uvězněním. „Hodně lidí mi říkalo, že moc mi tím dává signál, že bych měl odjet. Nechtěli mě uvěznit jednoduše proto, že nepotřebovali nový symbol represí. Ale protože jsem neodjel, tak mě museli zavřít,“ podotýká Orlov.
Represe začaly zesilovat od konce roku 2021, což souviselo s přípravami na válku, kdy bylo cílem vyčistit veřejný prostor. Krátce po jejím vypuknutí byly přijaty drakonické zákony, na základě kterých bylo rozprášeno zpočátku poměrně silné protiválečné hnutí.
Za takzvaný „fejk“, tedy výrok, který není v souladu se stanoviskem ministerstva obrany, hrozí až deset let vězení. „Druhý zákon trestá diskreditaci použití ruských ozbrojených sil v cílech obrany zájmů Ruska a ruských občanů. Je to krkolomná konstrukce, nemusíte ani hovořit konkrétně, třeba o masakru v Buče. Stačí říct, že není správné posílat vojáky do sousedního státu. A už je to diskreditace,“ popisuje.
Represe zesílí
Z exilu hodlá Orlov dál podporovat politické vězně v Rusku, kterých je podle velmi konzervativních odhadů na 800. Očekává přitom, že represe budou dále zesilovat. „Každý vyšetřovatel nebo prokurátor, který by je chtěl mírnit, by totiž riskoval, že ho systém spolkne,“ uvažuje.
Čtěte také
Represivní mašinérie se prý přestává chovat racionálně, což ukazuje případ dramatičky Ženi Berkovičové, která za svou divadelní hru před několika lety získala státní cenu, aby za ni byla později odsouzena k šesti letům vězení.
„V Rusku bude hlavním cílem udržení občanské aktivity. Aby se lidé jen neschovávali po sklepích a nemluvili, ale aby něco dělali. Jakkoli víme, že je to nesmírně obtížné,“ zdůrazňuje disident.
Memorial je konfederace mnoha nezávislých organizací, které nyní musejí pracovat ještě aktivněji, ať už se to týká historické paměti nebo lidských práv. „Já budu pokračovat v projektech, kterými jsem se zabýval v Rusku. Třeba situací s lidskými právy na Kavkaze a pomoci politickým vězňům, to je teď nejdůležitější téma. Práce máme až nad hlavu,“ uzavírá Orlov.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus nahoře v audiozáznamu.
Související
-
V Rusku je totalitní režim. Děti jeho přisluhovačů se za ně jednou budou stydět, říká šéf Memorialu
„Mezinárodní tlak je Vladimiru Putinovi už úplně ukradený. Počítal s tím, že ty lidi začne zatýkat až po pohřbu Navalného, to je jeho taktika – postupně utahovat šrouby.“
-
Přestat bojovat znamená pro Ukrajinu okupaci, ne mír, říká laureátka Nobelovy ceny Matvijčuková
„A okupace je jen jiná forma války. Stav, kdy lidé žijí ve strachu z neustálého násilí. A já vím, o čem mluvím, protože už devět let sbírám důkazy o válečných zločinech.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.