Propuštění Rusové dostali „cejch zahraničních agentů“. Je to pro ně hořkosladké, hodnotí Pazderka

Největší výměna vězňů od konce studené války, tak se o ní alespoň minulý týden ještě hovořilo, má i stinné stránky. Například se ozývají představitelé běloruské opozice a běloruští lidskoprávní aktivisté, kteří neskrývají lítost nad tím, že mezi propuštěnými nejsou žádní běloruští političtí vězni.

Nad výměnou vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem se vznáší i řada dalších otázek. Část propuštěných Rusů už vyjádřila přání vrátit se zpátky do vlasti. Stojí o to třeba opoziční politik Ilja Jašin, který prohlásil, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta.

Čtěte také

Jakákoli dohoda s Putinem je smlouva s ďáblem. Výměnou vězňů přistoupil Západ na vydírání a zřekl se svých hodnot, míní politolog

„To jsou právě ty naše západní oči, které vidí osvobození lidí – jako třeba Vladimira Kara-Murzy, který čelil podobně jako Alexej Navalnyj několika záhadným otravám. Kara-Murza byl poté odsouzen k drastickému trestu přes 20 let vězení,“ přibližuje odborník na Rusko a postsovětský prostor Pazderka.  

Propuštění z ruské věznice bude mít pro Kara-Murzu i mnoho dalších lidí pozitivní vliv na zdraví, některé to dokonce zachránilo před smrtí.

„Kara-Murza to říkal i americkému prezidentu Joeu Bidenovi při vzdáleném spojení, že mu skutečně zachránil život. A to je věc, která se počítá ze strany americké,“ připomíná Pazderka.

Američtí vězni při návratu domů z Ruska|foto:U.S. Government, Reuters

Rozpaky, odmítnutí a návrat

Že se výměna týkala i politicky vězněných Rusů, je vesměs vnímáno jako humanitární gesto. Prezident Biden ale čelí kritice, proč místo nich neupřednostnil další americké vězně, třeba Marca Fogela a další. 

„Pro řadu z ruských politických a neziskových aktivistů, včetně Olega Orlova z organizace Memorial, je to tak trochu polibek smrti,“ upozorňuje Pazderka na případ vyměněného aktivisty. 

„Je zajímavé sledovat jejich výpovědi po osvobození. Oni jednak nežádali o milost. A za druhé byli deportováni i bez zahraničního pasu, což je v Rusku nelegální,“ komentuje rozpaky některých Rusů nad tím, za jakých podmínek se dostali z vězení.

Čtěte také

Novinář, novinářka, vrah, opoziční politik, kritik a bývalý mariňák. Kdo jsou vězni vyměnění s Ruskem?

„Třeba Ilji Jašin, politický aktivista odsouzený za protiválečnou rétoriku, tu výměnu odmítl. Jašin na tiskové konferenci v Bonnu řekl, že ve vazební věznici Lefortovo v Moskvě veřejně odmítl být deportován – vyměněn. Říká, že to je nucená deportace, a nabídl za sebe několik těžce nemocných ruských politických vězňů. V jejich případě jde o život, měli by dostat přednost,“ poukazuje Pazderka.

Další vyměnění Rusové už oznámili, že se plánují vrátit do Ruska. Uvedli to Andrej Pivovarov, Vladimir Kara-Murza i Oleg Orlov. Sami přitom vědí, že jejich návrat bude poměrně komplikovaný. 

„Jašin řekl, že první jeho myšlenky po příletu do Ankary do Turecka byly, že sedne na letadlo a vrátí se zpátky,“ komentuje Pazderka.

Ovšem FSB, ruská tajná služba, podle Pazderky dala Jašinovi takzvaně nůž na krk. Oznámila mu, že pokud se pokusí vrátit podobně jako Alexej Navalný, tak nejenom že bude zatčen, ale že to zamezí i případným dalším výměnám právě třeba těžce nemocných ruských politických vězňů. 

„Špióni podvraceči“

Vyměnění Rusové ještě ani neví, za jakých okolností a podmínek se kvůli absenci pasu budou moci do Ruska vrátit – pokud vůbec.

„Všechno zůstává v právním vakuu. Jak už sám Ilja Jašin a Vladimir Kara-Murza na tiskové konferenci v Německu citovali slavného sovětského disidenta Vladimira Bukovského: ‚Nedokážou nás odsoudit podle práva a nedokážou nás ani propustit – aspoň podle zákona‘,“ popisuje Pazderka.

Pro část z ruských politických aktivistů je jejich výměna a cesta z Ruska podle Pazderky skutečně „hořkosladká“. Nejen že jsou proti své vůli deportováni, ale zároveň tímto vším dostávají doma naprosto „jasný cejch zahraničních agentů“.

„Když si o ně řekli Američané, tak přece na tom, že jsou to nějací špióni podvraceči, musí něco být,“ řeknou si podle Pazderky někteří Rusové.

„To je zpráva, kterou tím Kreml jednoznačně poslal do ruské společnosti. Tohoto cejchu se budou těžko zbavovat,“ uzavírá novinář.

Jak na situaci reaguje Bělorusko? Jak důležitá byla v politickém kontextu výměna vězňů mezi Ruskem a Amerikou? A vznikl propuštěním odsouzeného vraha Vadima Krasikova precedens? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.