Jak fosilní průmysl platí klimaskeptiky a kde se berou dezinformace. Vojtěch Pecka: Továrna na lži
Otepluje se a za globální oteplování může člověk. Na tom se postupně za desetiletí shodla věda. Přesto je veřejný prostor neustále zahlcován protichůdnými názory a argumenty. Vytváří se clona, která brání obecnému přijetí vědeckých zjištění. Sociolog Vojtěch Pecka v knize Továrna na lži ukazuje, že klimaskepse nevznikla náhodou. Popisuje ji jako dlouhodobou cílenou kampaň, která se opírá o propracovanou infrastrukturu. Její zdroje nachází ve fosilním průmyslu.
„Víme, že lidská činnost výrazně proměňuje složení atmosféry. Bezprecedentně roste množství skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Změna je tak rychlá, že pro ni nemáme paralelu, takový růst několik let nazpátek není známý,“ zdůrazňuje Pecka.
Živnou půdou pro klimatické mýty a dezinformace je podle něj to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat velmi přesně, ale konkrétní lokální dopady mohou mít různou podobu a intenzitu.
A právě této nejistoty se dezinformátoři rádi chytají. Často také pracují s pravdivým základem, na který nabalí svou manipulaci.
Čtěte také
S prvními klimatickými změnami je spjata dnes už ikonická kauza ropné společnosti Exxon. V 70. letech zpracovala výzkum, který upozorňoval na veškeré dopady fosilních paliv na klima, které dnes známe. Společnost se ale odmítla zachovat odpovědně a místo toho se pustila do lobbingu.
„Skutečný okamžik, kdy začaly přicházet organizované kampaně popírání klimatické vědy a vytváření informačního chaosu, můžeme vidět koncem 80. let a začátkem 90. let. Nastalo to přesně ve chvíli, kdy začalo docházet ke snaze o mezinárodní vyjednávání a kdy průmysl zjistil, že teď bude docházet k závaznému pokusu ho regulovat,“ vysvětluje Pecka historický kontext.
Do Česka se ale téma klimatické změny a následné laviny lží dostalo až po vstupu do Evropské unie. V té době zásadně ovlivňoval veřejné mínění tehdejší prezident Václav Klaus.
Kniha Továrna na lži získala nominaci na cenu Magnesia Litera 2023 v kategorii publicistika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
