Zdroje klimatických dezinformací? Lokální fosilní průmysl, odpor k regulacím a proruská propaganda, míní sociolog Pecka

Pro každého z nás může být složité udržovat si přehled v záplavě informací o změně klimatu, které se ve veřejném prostoru objevují. Mnohdy jsou protichůdné a někdy jde o záměrně vypouštěné lži, polopravdy nebo zpochybňování široké vědecké shody na základních faktech o klimatickém systému.

„Víme, že lidská činnost výrazně proměňuje složení atmosféry. Bezprecedentně roste množství skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Změna je tak rychlá, že pro ni nemáme paralelu, takový růst několik let nazpátek není známý,“ popisuje Pecka část toho, co s velkou jistotou víme, ale i tyto základy někteří zpochybňují.

Je to spojeno s něčím úplně jiným než s průmyslovou revolucí a vypouštěním oxidu uhličitého. Jako příklad mohu uvést druhou polovinu 16. století a samotný počátek 17. století, kdy teplota v Čechách byla o tři stupně vyšší, než je teď. V lednu se sklízeli třešně.
Jaroslav Bašta (SPD) v předvolební prezidentské debatě Českého rozhlasu

„Rozebrat tento úsek (citaci Jaroslava Bašty) by chtělo vlastní pořad. Nejsem klimatolog, ale z mého studia toho tématu nevyplynulo, že bychom měli v 17. století mít v lednu třešně,“ komentuje Baštův výrok sociolog.

Živnou půdou pro klimatické mýty a dezinformace je podle něj to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat velmi přesně, ale konkrétní lokální dopady mohou mít různou podobu a intenzitu. A právě této nejistoty se dezinformátoři rádi chytají. Často také pracují s pravdivým základem, na který nabalí svou manipulaci.

Čtěte také

Devadesátky, klimatické dezinformace a filozofka Matějčková. Jaké knihy jsou nominované na Magnesii Literu?

„Víme, že se střídají teplá a studená období – byla tu celá řada dob ledových, kdy klima není nějakým způsobem úplně stabilní a osciluje. Pak ale přichází zmatení, co bude teď. Možná se bude ochlazovat, ale výzkum ukazuje, že to teďka není ve hře,“ podotýká.

„Naše znalosti fyziky klimatického systému říkají, že neznáme žádný mechanismus, který by mohl přetlačit ohřívání způsobené skleníkovými plyny,“ dodává expert.

Zdroje

S prvními klimatickými změnami je spjata dnes už ikonická kauza ropné společnosti Exxon. V 70. letech zpracovala výzkum, který upozorňoval na veškeré dopady fosilních paliv na klima, které dnes známe. Společnost se ale odmítla zachovat odpovědně a místo toho se pustila do lobbingu.

Čtěte také

V eurovolbách jde o budoucnost. Putin by nejradši zničil Green Deal, říká francouzská ekonomka

„Skutečný okamžik, kdy začaly přicházet organizované kampaně popírání klimatické vědy a vytváření informačního chaosu, můžeme vidět koncem 80. let a začátkem 90. let. Nastalo to přesně ve chvíli, kdy začalo docházet ke snaze o mezinárodní vyjednávání a kdy průmysl zjistil, že teďka bude docházet k závaznému pokusu ho regulovat,“ vysvětluje Pecka historický kontext.

Ačkoliv i další korporátní výzkumy globální oteplování jasně predikovaly, začaly vznikat lobbistické organizace jako Global Climate Coalition a rozšiřovaly se útoky na klimatické vědce se snahou je diskreditovat. Podobné proudy se objevují v současném Česku. A to například v souvislosti s byznysem Daniela Křetínského nebo Pavla Tykače.

Do Česka se ale téma klimatické změny a následné laviny lží dostalo až po vstupu do Evropské unie. V té době zásadně ovlivňoval veřejné mínění tehdejší prezident Václav Klaus.

Jsme obětí zelené ideologie, obětí zelené barvy, která místo barvy rudé se dneska stala hlavním zlem současného světa a současného Západu. Máme tam ochranu klimatu ztělesněnou skrze Green Deal.
Václav Klaus pro CNN Prima News

„Václav Klaus udělal z této problematiky jednu z os svého prezidentství. Uváděl do Česka ty nejznámější dezinformační škváry. Skrz popírání ale dostal toto téma do mainstreamu,“ podotýká sociolog, což podle něj někteří klimatičtí aktivisté naopak vnímají pozitivně.

Bývalý prezident podle Pecky je ještě zajímavý tím, že spojuje hlavní zdroje popírání klimatu – vyhrocený ideologický fundamentalismus, který je spojen se „spásným“ volným trhem, silným odporem k regulacím; následně vliv lokálního fosilního průmyslu (mimo jiné spojení PPF a Insitutu Václava Klause) a v závěrečné rovině proruská propaganda:

Čtěte také

Elektřina z uhlí se už nevyplatí, ale čím ho nahradit? Musíme se rozhodnout už letos, tvrdí odborník na energetiku

„Rusko je fosilní impérium, které je naprosto závislé na exportu fosilních paliv a na fosilních palivech celkově. Když se kouknete desítky let nazpátek, tak ve chvíli, kdy začala padat na světových trzích cena fosilních paliv, tak se Rusko dostávalo do problémů,“ připomíná vědec.

Zatímco například Čína investuje do dekarbonizace průmyslu, Rusko žádnou takovou iniciativu nemá. Vedle toho může vnímat vzhledem ke své poloze za polárním kruhem a rozloze permafrostu nárůst teploty planety jako pozitivní jev. Právě proto patří mezi zásadní zdroje dezinformací.

Obrana?

Pokud se člověk chce vyhnout dezinformacím, je podle Pecky nejdůležitější si nejprve ověřit relevanci svých zdrojů informací.

„Existuje server Skeptical Science, kde máte velmi extenzivní databázi tvrzení, která jsou v rozporu s vědou. Poté je dobré koukat na zprávy Mezivládního panelu pro klima IPCC, který shrnuje všechno dostupné vědění,“ radí Vojtěch Pecka.

Jak přesně fosilní průmysl ovlivňuje Česko? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Jan Kaliba.