Příroda je jeden z kapitálů. USA i Čína jej měří a spojují s výkonností hospodářství, říká environmentální ekonom Baďura
Organizace spojených národů vytvořila koncept, který se zabývá takzvaným účetnictvím přírodního kapitálu. Cílem je zjistit, jak ekosystémy ovlivňují ekonomiku a společnost. Proč je to důležité a jak to můžeme měřit? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje Tomáš Baďura z institutu Czech Globe, který se věnuje environmentální ekonomii.
Na snahy OSN reaguje i Evropská unie. Ta bude v budoucnu od unijních zemí požadovat reportování takzvaných ekosystémových účtů. Státy tak čeká vykazování, jak cenné ekosystémy mají a jaký je jejich vliv na výkonnost ekonomiky.
Čtěte také
„Příroda je jeden z kapitálů. Máme společenský, lidský, vybudovaný a taky přírodní kapitál. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem tvoříme mapičky, kde uvidíme, kde které ekosystémy jsou. Z toho vzniknou ekosystémová aktiva. Ta mají různé indikátory,“ vysvětluje Baďura.
Vyšší ekonomickou hodnotu tak budou mít například zdravé lesy, které dobře filtrují vodu nebo čistí vzduch. „Les, který je rozmanitý, diverzní, má dobrou půdu, tak má mnohem větší potenciál vytvářet benefity. Ale musí tam být někdo, kdo ty benefity přijímá – lidé,“ podotýká expert. V čase by se pak mohl sledovat i vývoj konkrétních oblastí.
Doplnění HDP
Koncept se dá považovat za pokus o doplnění hrubého domácího produktu, který je nyní hlavním ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Problematikou se ale nezabývají jen evropské země.
Čtěte také
Spojené státy americké v lednu vydaly strategii, která započítává hodnoty přírody do ekonomických ukazatelů. Čína používá takzvaný hrubý ekosystémový produkt.
„HDP je velice funkční, dobrý a důležitý indikátor. Určitě ho chceme používat, protože nám říká, jak je ekonomika aktivní a co se v ní děje. V mé vizi světa ale nebudeme mluvit jen o přírodním kapitálu. Třeba v Anglii se dělá i ‚well-being indicator‘, kde se měří, jak se cítí lidé,“ zmiňuje Baďura.
Tyto parametry by se poté spojovaly: pokud by lidé měli v určité oblasti možnost chodit do přírody, byli by v lepším psychickém stavu, tak by to poté znamenalo i větší ekonomickou produktivitu.
Jak transformovat hospodářství směrem k větší udržitelnosti? Jak tyto záměry komplikuje geopolitická situace? A proč je národní park statek celé společnosti? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Jan Kaliba.
Související
-
Jak se žije v ekologických organizacích: Veronica z Brna a Hostětína
K neziskovým organizacím – a těm ekologickým obzvlášť – má česká společnost trochu ambivalentní vztah. Jaký? Poslechněte si v Natuře.
-
ESG reporting? Konečně se dozvíme, jestli naši dodavatelé energií ničí ovzduší
Za rok 2024 bude pro desítky velkých českých společností poprvé povinné veřejně informovat o mnoha nefinančních aspektech jejich provozu. Víc v Zaosřenu Jana Kaliby.
-
Nekácejte staré stromy. Můžou nám pomáhat v boji proti následkům změny klimatu
Co všechno umí strom a jak může pomoci k ochraně proti změnám klimatu, to prozradí ekologický magazín. Dozvíte se, jak důležité jsou staré stromy i boj o ně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.