Jak se žije v ekologických organizacích: Veronica z Brna a Hostětína
Liší se pohled veřejnosti na změny v životním prostředí i v závislosti na jejich věku? Setkávají se ekologové a ekoložky z Ekologického institutu Veronica s tím, že boj za lepší klima je záležitostí mladých? Co přivedlo absolventy pedagogiky nebo marketingové komunikace do neziskové organizace, která se věnuje mimo jiné klimatickému vzdělávání dospělých?
K neziskovým organizacím – a těm ekologickým obzvlášť – má naše společnost trochu ambivalentní vztah. Na straně jedné je akceptuje a občas i chválí, na straně druhé je často vnímá jako aktivistické potížisty a výrobce problémů.
Čtěte také
Také je často bere jako společenství mladých, kteří tendují k extrémním názorům a netuší, že mezi aktivními ekology najdeme i řadu sedmdesátníků.
Ekologický institut Veronica vznikl jako Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Brně v roce 1991, ale jeho kořeny se datují až do roku 1986. Šlo o první organizaci u nás, která se věnovala ekologickému poradenství a výchově. Funguje dodneška rozkročena mezi Brnem a Hostětínem na Moravském Slovácku.
V Natuře zjistíme, jak pracují a přemýšlejí lidé, kteří jsou s Veronicou spojeni. Natáčela s nimi Markéta Ševčíková.
Související
-
Lipová alej ve městě? Zapomeňte na minulost, málokteré druhy stromů v současných městech přežijí
Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich dnes neobešli. V létě ochlazují ulice, v zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu.
-
Šumava je otevřená učebnice. I nás překvapuje, jak se příroda chová, říká ředitel správy NP Šumava
NP Šumava letos oslavil 32 let od svého založení, CHKO Šumava 60 let existence a už při jejím zakládání bylo jasné, že nemá v Evropě obdoby.
-
Odpadový Oskar. Spolek Arnika upozorňuje na obce, které efektivně bojují s komunálním odpadem
Česká republika je v Evropě jediná, která nemá jednotný systém nakládání s odpady. To řeší každá obec, město i městská část po svém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
