Chceme z vysazování alejí vytvořit celonárodní hnutí. Za každého občana jeden strom, říká otec projektu Sázíme budoucnost
Naše republika má narozeniny a jak je lépe oslavit než sázením stromů? Některé iniciativy pořádají sbírky na nové semenáčky do zničených lesů, do sázení se dokonce za podpory masivní reklamy zapojily i některé firmy, aby povinně snížily svou uhlíkovou stopu.
Jenže není sázení jako sázení a některé iniciativy v tomto směru hraničí až s tzv. greenwashingem.
Čtěte také
Zaměřují se totiž hlavně na masivní výsadbu v lesích, které někomu patří, jenže obnova lesa je zákonnou povinností těch, kteří je vlastní pro zisk. V jiných případech jsou zase semenáčky živelně sázeny v lokalitách, kde se o ně pak nikdo nestará a z deseti sazenic přežije jedna, takže výsadba ztrácí smysl.
Projekt Sázíme budoucnost je jiný: vytvořila ho ekologická Nadace Partnerství a v jeho rámci vysazuje do volné krajiny aleje listnatých stromů, které mají za úkol krajinu stabilizovat a ochránit před erozí a vysycháním.
Aleje Svobody vždy vznikají v místech, která mají silný příběh související s naší historií. První Alej svobody vznikla pod horou Říp ke 100. výročí naší republiky a každý rok se na dalším místě republiky zrodí nová.
Kde vznikne nová Alej Svobody letos a jaké stromy v ní budou vysázeny? A jak to udělat, aby vznikla Alej Svobody i ve vaší vesnici nebo městě? O tom všem v Natuře se zakladatelem Nadace Partnerství a duchovním otcem projektu Sázíme budoucnost Miroslavem Kundratou a Annou Poledňákovou a Davidem Kopeckým, kteří projekt Alejí Svobody koordinují. Natáčela s nimi Markéta Ševčíková.
Související
-
Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce
Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra a tlumí klimatické změny.
-
Břízy už mají 1,5 metru. Tak rychlá obnova po požáru překvapila i mne, říká ředitel parku
Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle a bludiště, monumentální pískovcová brána a na ně navázaný biotop. To všechno je České Švýcarsko.
-
Krkonošská tundra měnící se v tajgu a šakali v Podyjí. Změna klimatu mění i české národní parky
Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Jak budou vypadat za 50 let?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
