Chceme z vysazování alejí vytvořit celonárodní hnutí. Za každého občana jeden strom, říká otec projektu Sázíme budoucnost
Naše republika má narozeniny a jak je lépe oslavit než sázením stromů? Některé iniciativy pořádají sbírky na nové semenáčky do zničených lesů, do sázení se dokonce za podpory masivní reklamy zapojily i některé firmy, aby povinně snížily svou uhlíkovou stopu.
Jenže není sázení jako sázení a některé iniciativy v tomto směru hraničí až s tzv. greenwashingem.
Čtěte také
Zaměřují se totiž hlavně na masivní výsadbu v lesích, které někomu patří, jenže obnova lesa je zákonnou povinností těch, kteří je vlastní pro zisk. V jiných případech jsou zase semenáčky živelně sázeny v lokalitách, kde se o ně pak nikdo nestará a z deseti sazenic přežije jedna, takže výsadba ztrácí smysl.
Projekt Sázíme budoucnost je jiný: vytvořila ho ekologická Nadace Partnerství a v jeho rámci vysazuje do volné krajiny aleje listnatých stromů, které mají za úkol krajinu stabilizovat a ochránit před erozí a vysycháním.
Aleje Svobody vždy vznikají v místech, která mají silný příběh související s naší historií. První Alej svobody vznikla pod horou Říp ke 100. výročí naší republiky a každý rok se na dalším místě republiky zrodí nová.
Kde vznikne nová Alej Svobody letos a jaké stromy v ní budou vysázeny? A jak to udělat, aby vznikla Alej Svobody i ve vaší vesnici nebo městě? O tom všem v Natuře se zakladatelem Nadace Partnerství a duchovním otcem projektu Sázíme budoucnost Miroslavem Kundratou a Annou Poledňákovou a Davidem Kopeckým, kteří projekt Alejí Svobody koordinují. Natáčela s nimi Markéta Ševčíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.