ESG reporting? Konečně se dozvíme, jestli naši dodavatelé energií ničí ovzduší

ESG reporting, CSRD, NFRD – zkratek je tolik, že by z nich Ivan Mládek jistě dovedl zrýmovat nějaký další hit. Co je ale podstatné: už za letošní rok bude pro velké firmy povinné sbírat data, jak jejich činnost dopadá na okolní svět. 

Čtěte také

„Férové chování firem vůči zaměstnancům a svému okolí.“ Co znamená ESG report?

Na jeho stav a kvalitu má soukromé podnikání a obecně činnost organizací velký vliv. Zavedení nových pravidel je tak reakcí na krize, kterými svět i Evropa kvůli činnostem člověka procházejí.

Patří mezi ně znečištění vody, půdy či vzduchu rakovinotvornými látkami nebo krize přírodní rozmanitosti. Tedy i rychlé vymírání celých druhů živočichů a rostlin, v Česku například ptáků hlavně v zemědělské krajině, a celkově degradace přírodních systémů.

Základním předpokladem, jak zmíněné krize zmírnit – a vyrovnat se s nimi co nejlíp –, je zastavit ztrátu přírodních druhů, lépe chránit a obnovovat přírodu a co nejrychleji omezit nepřirozené vypouštění skleníkových plynů do atmosféry.

Čtěte také

Chceme lidem umět lépe vysvětlovat klimatické změny, říká zpravodaj Jan Kaliba

Údaje o tom, jak se firma chová k životnímu prostředí, budou odteď povinnou součástí výroční zprávy. A vzhledem k jednotné metodice bychom měli mít my jako zákazníci šanci relativně snadno porovnat, jak moc náš dodavatel energie ničí kvalitu ovzduší ve srovnání s konkurencí.

Nebo jestli naše banka půjčuje peníze uhelnému průmyslu v době, kdy se svět dohodl na potřebě spalování fosilních paliv co nejrychleji ukončit. Informace ale samozřejmě budou moci využívat a s konkurencí dané firmy je porovnávat také obchodní partneři, investoři, média, neziskové organizace a podobně.

Co přesně to společnosti bude znamenat? Co z toho vyplývá pro zákazníky a uživatele jejich produktů a služeb? A proč to vůbec země Evropské unie zavádějí? Jan Kaliba se ptá odborníků v pořadu Zaostřeno. Poslechněte si víc.